Turistické cíle v okolí obce Jihlava-Hosov

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789 sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antickou bohyni Amfitrité byla osazena roku 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Klášter dominikánů byl v Jihlavě založen r.1247 a jeho konventní kostel byl vysvěcen r. 1261. V r. 1781 byl klášter předán armádě, která jej užívala do r. 1947. Od r. 2005 probíhá rekonstrukce, jejímž cílem je vrátit chrámu původní podobu.

Klášter založen v roce 1628 Františkem z Magni. V roce 1786 byl zrušen a v roce 1850 přestavěn na divadlo (autor přestavby J. Okonski). V 90. letech byla budova zbořena a na jejím místě r. 1995 vyrostlo nové divadlo s historizující fasádou.

Filiální dům a sirotčinec sester boromejek s kaplí sv. Karla Boromejského z let 1903- 1904. Stavba podle projektu Karla Wagnera kombinuje románské tvarosloví s ranou italskou renesancí. V interiéru se dochovala řada cenných detailů, pod výmalbou jsou pravděpodobně fresky ve stylu Beuronské školy.

Klášter vznikl snad spolu s městem, poprvé doložen 1257. Výstavné gotické objekty poškodily četné požáry, prošly dvěma barokními přestavbami (1664–65, 1730–36). Poslední výrazný zásah představuje hlavní průčelí kostela (1756). Dnes opět sídlem řádu.

Klášter založen v první pol. 17. stol. Rombaldem z Collalta. Do komplexu začleněn původně renesanční evangelický zámecký kostel z konce 16. století. Barokní přestavba od Giovanniho Battisty Pieroniho. Zrušen roku 1784 a využit k hospodářským účelům. Na poč. 19. stol. zde byla textilní manufaktura.

Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.