Turistické cíle v okolí obce Pavlov

Drobná sloupková boží muka ze sklonku 18. století s vysokou kulturně-historickou hodnotou. V r. 2012 je výrazně poškodil zásah bleskem, po kterém byla opravena do původní podoby.

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Čtyřboká zděná boží muka z počátku 19. stol. byla postavena na památku tragické události, která se zde stala dne 6.6.1806. Toho dne zde byla bleskem zabita 79letá Kateřina Grechová vracející se z práce na poli. Od r. 1985 je stavba památkově chráněna.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Unikátní mohutná, více jak 4 m vysoká, pozdně gotická kamenná muka z období kolem r. 1500, tvořená sloupem zakončeným bohatě zdobenou lucernou s reliéfy světic a ze života Krista. Boží muka s odpočívadlem se nacházejí u rozhledny nedaleko Staroviček.

Trojboká zděná Boží muka, pravděpodobně barokní, stojí u silnice na Hustopeče. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958. Na počátku 21. století byla částečně rekonstruována.

O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.

O stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o zděná čtyřboká boží muka postavená snad v 18.-19. století. V nikách jsou zrezivělé plechové tabulky s dnes již neznatelnými výjevy z křížové cesty, zachycující ukřižování Ježíše Krista.

Boží muka nad obcí Pavlov pocházejí patrně z 18. století a jsou dobře udržovaná. Jedná se zřejmě o lidovou barokní zděnou stavbu v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku se nachází dvouramenný ocelový kříž. Z místa se otevírá krásný výhled na obec a přehradní nádrž Nové Mlýny.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.