Turistické cíle v okolí obce Kolín

Věžový železobetonový vodojem z roku 1932 s vyhlídkovou plošinou na vrcholu je hlavní dominantou města Pečky. Je nejviditelnější součástí městského vodovodu, postaveného podle projektu místního rodáka Ing. Františka Uhra.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Vodní nádrž Vrchlice je vodárenská nádrž na říčce Vrchlici mezi Kutnou Horou a Malešovem. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy turisticky nepřístupné. Má unikátní klenbovou betonovou hráz z let 1966-1970. Zásobárna pitné vody pro Kutnohorsko a Čáslavsko.

Dvě masivní dřevěné vyhlídkové věže z let 2014-2015, vzdálené od sebe 200 m, jsou součástí naučné stezky Cerhenice. Při výšce vyhlídkové plošiny pouhé 3 m umožňuje výhled na vzdálenější cíle na západě a severu jen jedna z nich, tzv. červená. Ze žluté je výhled jen na blízké okolí.

Kaplička klasicistní z r. 1822. Stavba na obdélném půdorysu a s půlkruhově zaklenutým výklenkem a trojúhelníkovým štítem. Zaklenutý výklenek v průčelí je uzavřen kovanou mříží. Uvnitř litý kříž. Na hřebeni kamenný podstavec s křížem. Rekonstrukce ve 21. stol.

Kaplička z poč. 19. stol. Vysvěcena 16. května 1901 místním farářem. Obdélná prostá zděná kaplička s nikou v jižním průčelí. V kapličce na plechu malovaný obraz sv. Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1901.

Výklenková kaplička vystavěna v roce 2016. Výstavbu provedla společnost Carpias SE. V říjnu 2018 kapička zcela zničena po dopravní nehodě. Obnovena roku 2019. Architektonicky drobná stavba s krásnou sochou Panny Marie s Ježíškem v náručí.

Ocelová rozhledna, stojící 470 m n. m., vysoká 40 m. Byla postavena firmou Český mobil a obcí Miskovice; otevřena r. 2002. Slouží zejména jako telekomunikační věž. Měla zde stát rozhledna již koncem 19. stol., ale stavba neproběhla.

Vysokostelská škola poprvé doložena roku 1363. Patřila k nejpřednějším českým městským školám (obdoba dnešních gymnasií). Dnešní budova z let 1594–6. Jako škola fungovala do počátku 30leté války, poté děkanství. Přestavěna 1698 a v pol. 18. století.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.