Turistické cíle v okolí obce Želevčice

Středověká tvrz Stradonice se nacházela v malé obci téhož názvu poblíž Zlonic na Slánsku. Zanikla beze stopy po požáru z r. 1707 a její umístění dnes není známo.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

V letech 1910 - 1912 postavena budova Městského divadla v Kladně. Roku 1929 instalována slavnostní opona. Jejím autorem je Josef Wenig. Stavba s dvěma věžovitými křídly a širokou terasou. Hlediště obdélné. Budova od r. 1958 památkově chráněna.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.

Studánka se nachází v lese na Holubickém potoku asi 350 m od železničního přejezdu u Otvovic. Byla vybudována v r. 2000 převážně z malých kamenných bloků. Letopočet s názvem je vytesán do kamene zasazeného v klenbě. Písmo je zlacené. Nahoře je umístěn ocelový, černě natřený kříž.

Šubrtův statek je součástí Třebízského Národopisného muzea Slánska. Pochází ze 17. stol. Novější část přistavěna před r. 1841. Statek rozložen po obvodu obdélného dvora. Průčelí s vjezdovou bránou a brankou. Dvůr ukončen stodolou. Památkově chráněno od r. 1978.

Zaniklá středověká ves založena koncem 13. století, zanikla na přelomu 15. a 16. století. Dochované terénní stopy zdí domů, hranic jednotlivých parcel a sklepů.

Synagoga v maurském slohu postavena v roce 1865. Skládá se z modlitebny a dvoupatrové obytné časti, která sloužila jako byt rabína. Dnes je v synagoze městský archiv.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga postavena r. 1873. Bohoslužby konány až do druhé svět. války. V l. 1945–53 užívána jako knihovna. Od r. 1953 zde otevřena modlitebna Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.