Turistické cíle v okolí obce Želevčice

Pískovcové sousoší pochází z 18. století. Dílo z období dynamického baroka. Sv. Ludmila se sklání k malému Václavovi. Oba mají na hlavách knížecí koruny. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Budova bývalého špejcharu pochází ze 16. století. Současnou podobu získal po barokní úpravě. V roce 1995 zrekonstruován a zřízena vněm restaurace.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.

Bohuchval Valkoun z Adlaru v r. 1601 přestavěl hrad na renesanční zámek. Pak v majetku Kolovratů, později sídlo Kinských až do r. 1945. Dnes jsou v zámku kanceláře, byty a učebny.

Bývalá městská radnice vystavěna v době renesance a baroka sloučením několika starších got. domů. Věž je zmiňována již v r. 1633 v souvislosti s opravou zdejších hodin. Současná podoba pochází po požáru v roce 1812, kdy byla radnice obnovena v klasicistním slohu. Dnes slouží jako ZUŠ.

Stará škola postavena r. 1833 a rozšířena r. 1880. Působila zde řada významných umělců včetně hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Bydlel zde i barytonista Josef Lev v době své aktivní činnosti. V současnosti je zde pošta.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.

Na místě dnešní budovy původně patrový dům čtvercového půdorysu, sloužil do r. 1877 jako městská radnice. V roce 1887 zvýšen o druhé poschodí a přistavěna hodinová věž. Současná podoba z doby okolo roku 1910. Později zde umístěn Městský archiv a od r. 2002 Státní okresní archiv.

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.

Středověká tvrz Stradonice se nacházela v malé obci téhož názvu poblíž Zlonic na Slánsku. Zanikla beze stopy po požáru z r. 1707 a její umístění dnes není známo.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.