Turistické cíle v okolí obce Nekoř

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Sloup Nejsvětější Trojice v osadě Chudoba je barokní památka z r. 1744. Na vrcholu sloupu Bůh Otec s krucifixem. Součástí jsou také sochy sv. Josefa a Panny Marie. Ve spodní části klečící žena a sedící mnich. Typický morový či mariánský sloup stavěný v baroku jako díkůvzdání nebo na oslavu víry.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí v Jablonném nad Orlicí je dílem neznámého sochaře z r. 1748. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.

Socha Panny Marie stojí na vysokém pilíři. Přesný rok vztyčení není v dostupných pramenech uveden. Památník pochází z dílny sochaře Gröfchla v Králíkách. Do tohoto období spadá i vznik sloupu v Horních Heřmanicích. Památka dotváří tradiční sakrální ráz obce.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1853 doplňuje komplex drobnějších sakrálních staveb kolem kostela sv. Jana Nepomuckého v Bělé. Socha stojí při přístupové cestě ke kostelu, na rozcestí pod areálem kostela.

Socha z r. 1767 umístěna na obdélném soklu. Podstavec ukončen profilovanou římsou. Na zadní straně soklu český renovační nápis s letopočtem 1894. Socha světce v životní velikosti v tradičním pojetí. Po stranách plastiky andílků. Vytvořena je z okrového pískovce. Zapsána do seznamu památek r. 1964.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1833 autorsky neurčená. Hranolový podstavec ukončen profilovanou římsou. Postava v položivotní velikosti v kanovnickém rouchu stojí v kontrapostu na pravé noze. V náručí drží krucifix a palmovou ratolest. Zapsáno v seznamu kulturních památek od r. 1964.