Turistické cíle v okolí obce Brandýs nad Orlicí

Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice z Českých Heřmanic do Sloupnice. Postavena r. 1875. Opravována, nejprve amatérsky koncem 19. stol. Naposledy r. 1979. Na podstavci sochy nápisy. Vepředu i vzadu.

Socha sv. Josefa je kvalitním příkladem vrcholně barokního sochařství. Na základu vyzděném z cihel trojboký podstavec. Na přední stěně podstavce oválná akantová kartuše s nápisem. Světec stojí na oblacích s hlavičkami andílků. V náručí drží oběma rukama Ježíška. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Josefa s Ježíškem zdobí kamennou zeď u domova pro seniory. Postavena r. 1870. Domov pro seniory byl původně klášter pro sestry Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restaurátor Pavel Mrověc provedl odbornou rekonstrukci sochy sv. Josefa a dalších soch ve Sloupnici.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vrcholně barokní socha zemského patrona sv. Prokopa, osazená na netypickém podstavci imitujícím skálu. Datace zezadu sochy nad lemem roucha do roku 1730. Ukázka vrcholně barokní sochařské práce v regionu. Je umístěna po levé vnitřní straně hlavního vstupu do zámeckého areálu. Památkově chráněna.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Václava stojí na kamenné zdi u domova pro seniory. Byla postavena roku 1870. Domov byl původně klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restauraci této sochy a dalších soch v obci provedl restaurátor Pavel Mrověc.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

V parku kolem kostela Povýšení sv. Kříže je rozestavěno několik soch různého stáří. Jde o sochy sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, sochu sv. Markéty a sochu sv. Dona Bosco.

Původně se jednalo o vilu postavenou podle projektu Josefa Drahoše v r. 1890 Janem Horským pro jeho manželku Ludmilu. V r. 1925 byla vila Ludmila č. p.117 přestavěna na sokolovnu a její siluetu obohatil významný blok divadelního jeviště. Od 20. března 1995 je budova památkově chráněna.