Turistické cíle v okolí obce Rybník

Pozdně barokní světecká socha z r. 1792 stojí při cestě ke kostelu. Doklad regionální kamenosochařské tvorby ze závěru 18. stol. Postava na dvojdílném podstavci. Na čelní straně kartuše s květinovým motivem a nápisem. Světec v obvyklém úboru i postoji. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Vrcholně barokní světecká socha sv. Jana Sarkandra. Pochází z r. 1725. Na soklu stojí světec v rozevlátém kněžském rouchu a s biretem na hlavě. V pravici svírá knihu. Levá ruka je zdvižena. Od r. 1964 socha zapsána do seznamu kulturních památek. R. 2004 restaurována.

Socha sv. Josefa s Ježíškem zdobí kamennou zeď u domova pro seniory. Postavena r. 1870. Domov pro seniory byl původně klášter pro sestry Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restaurátor Pavel Mrověc provedl odbornou rekonstrukci sochy sv. Josefa a dalších soch ve Sloupnici.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Václava stojí na kamenné zdi u domova pro seniory. Byla postavena roku 1870. Domov byl původně klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restauraci této sochy a dalších soch v obci provedl restaurátor Pavel Mrověc.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně se jednalo o vilu postavenou podle projektu Josefa Drahoše v r. 1890 Janem Horským pro jeho manželku Ludmilu. V r. 1925 byla vila Ludmila č. p.117 přestavěna na sokolovnu a její siluetu obohatil významný blok divadelního jeviště. Od 20. března 1995 je budova památkově chráněna.

Soubor barokních soch byl vybudován počátkem 18. století. Je dílem sochaře Jana Sturmera. Soubor soch je rozmístěn na přístupové cestě ke kostelu. Na sloupech jsou sochy Panny Marie Immaculaty, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a dalších svatých a dále sousoší Kalvárie.

Autorsky neurčené barokní sousoší Kalvárie. Hodnotný příklad regionální kamenosochařské produkce. Na podstavci je osazen kamenný kříž, Po obou stranách stojí sochy P. Marie a sv. Jana. Materiálem sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.