Turistické cíle v okolí obce Litomyšl

Pískovcový krucifix z r. 1868 s reliéfem sv. Jiří. Uprostřed přední strany soklu reliéf sv. Jiří. Světec stojí ve zbroji. Vráží kopí do draka u svých nohou. Kristus má hlavu s trnovou korunou. Plastika je datována nápisem na zadní straně soklu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenný krucifix z r. 1762. Hodnotné barokního sochařství z druhé pol. 18. stol. Materiálem je pískovec. Na soklu vysoký hranolový pilíř s rokajovou výzdobou, na něm kříž s Ukřižovaným. Rokokové dílo místního kameníka. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vysoký barokní pískovcový krucifix pochází z r. 1766. Pískovcová socha Ukřižování na tvarovaném trojdílném podstavci s reliéfem Panny Marie. Vrchol tvoří jednoduchý nízký kříž s postavou Ukřižovaného. Historická stopa barokního uspořádání krajiny. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Litinový kříž s tělem ukřižovaného Krista. Podstava stojí na dvoustupňovém podstavci. Ve výklenku postava Panny Marie s knihou v levé ruce a psacím brkem. Na zadní straně postavy dva nápisy. Pod nohama Krista oválná tabulka, dnes již bez nápisu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1997.

Vysoký pozdně barokní pískovcový krucifix z r. 1782 složen z hranolového trojdílného podstavce a vysokého nástavce. Pod postavou světice vytesáno vročení 1782. Krucifix s drobnou soškou Ukřižovaného a s nápisem INRI. Kvalitní kamenosochařská práce. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Křížová cesta se 14 zastaveními v podobě kamenných sloupů. Významná památka regionu. Založena r. 1995 podle návrhu Václava Huricha a Ludmily Jandové. Navrhla malířka Ludmila Jandová.

Barokní křížová cesta od kostela sv. Jakuba Většího na návrší Boží dům vznikla r. 1767 nákladem hraběnky Anny Barbory Harbuval-Chamaré. Reliéfy na pískovcových kvádrech, zobrazující Ježíšovo utrpení, jsou dílem sochařů Václava a Bartoloměje Hendrychových z Litomyšle. Zastavení č. 12 se nedochovalo.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.