Turistické cíle v okolí obce Rovensko pod Troskami

Sochu zemského i městského patrona vytvořil na jihovýchodním okraji města Rovenska roku 1851 Jan Zeman z nedalekého Žernova. Dnes vítá turisty, kteří sem přijeli vlakem, případně se s nimi před odjezdem loučí.

Čtverhranné tvrziště se zaoblenými rohy a zachovalým příkopem v šikmém svahu leží na jihovýchodním okraji vsi Solec.

Částečně dochované tvrziště na jihovýchodním okraji obce je pozůstatkem sídla doloženého již koncem 13. století, kdy bylo v držení Ješka řečeného Studí ze Solečka. Dnes je viditelný hlavně vyschlý vodní příkop obklopený valem nad prudkou strání.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.