Turistické cíle v okolí obce Libochovičky

Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel 10. 1. 1986. Po posledním rozloučení v pražském Rudolfinu a církevním obřadu v kostele sv. Markéty v Břevnově byla rakev převezena na kralupský hřbitov, kde se nachází jeho hrob.

Čtvercová empírová hrobka s trojúhelníkovým štítem byla postavena v letech 1832–34 Karlem hrabětem Clam-Martinic. Na chátrajícím hřbitově najdeme dále pozoruhodný pozdně rokokový náhrobník a několik litinových křížů.

Klasicistní hrobka zlonické větve rodiny Kinských postavená v l. 1836–1841 Rudolfem knížetem Kinským dle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Plastiky jsou dílem vídeňského sochaře Käsmanna.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Holešovický Husův sbor je koncipován jako činžovní dům, v přízemí je modlitebna s cennou výzdobou, v podzemí pak kolumbárium. V průčelí domu je byzantský kříž, na střeše věž se zlatým kalichem. Stavba arch. Frant. Kubelky pochází z let 1935-1937.

Kostel Církve československé husitské vystavěn r. 1931. Moderní kostel, obdélná stavba s obdélnou sakristií. V interiéru socha Krista od sochaře Josefa Drahoňovského. Kostelní věž je opatřena třemi zvony. Kostel zařazen do Soupisu uměleckých památek Čech.

Poprvé je uváděn ve 13. stol. jako majetek kláštera v Chotěšově. R. 1420 vypálen husity. Počátkem 16. stol. jej vlastnil Viktorín Kornel ze Všehrd, po Bílé hoře Michnové z Vacínova, poté Schwarzenbergové. Poč. 19. stol. ukončena mlynářská činnost. Po r. 1994 kavárna. Památkově chráněný od r. 1958.

Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.

Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.

Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.