Turistické cíle v okolí obce Kováry

nebo vyberte

Kováry

Středočeský kraj,  Kladno  (KL)
Nalezeno celkem 1054 záznamů, 19 / 88 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 kaple
235.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Lešany
Kaplička postavena někdy po roce 1760. Žádné dokumenty se o stavbě kapličky nezachovaly. Barokní kaple se zvonicí. Polokruhová drobná stavba. V interiéru pozdně rokokové obrazy sv. Václava a sv. Ludmily. Generální oprava v roce 2007.
 kaple
242.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Drchkov
Kaple vystavěna r. 1766, sakristie přistavěna později. Obdélný půdorys s vysokým nástavcem pro zvon. Barokní fasády člení zdvojené nárožní pilastry. Na střeše kaple i sakristie tašky bobrovky. Hlavní vstup s dvoukřídlými dveřmi lemuje šambrána s lištou. Kaple památkově chráněna od r. 1967.
 kaple
233.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Postřižín
Zděná kaplička se zvoničkou. Postavena roku 1893. Obdélná stavba zakončenou malou zvonicí, v ní se nachází zvonek. Uvnitř stávala dřevěná socha Panny Marie.
 kaple
369.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Dolany
Volně stojící architektonicky jednoduchá stavba z 1. pol. 15. stol. s hranolovou věží. Střecha kaple krytá taškami, věž plechovou krytinou. Fasády hladké členěné soklem, římsami a zkosenými nárožími. Vstup veden věží. Příklad jednoduché, působivé stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.
 kaple
319.0 m. n.m.
Hole
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Svrkyně
Kaple z 1. třetiny 19. století. Stáří kaple určeno podle datování na zvonu, uvedeno L. P. 1817. Ve vyvýšené nástavbě kaple je umístěn zvon. Kaplička slouží i jako zvonice. Poslední renovace kaple r. 2000.
 kaple
347.0 m. n.m.
Motyčín
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kladno-Švermov
Kaplička pozdně barokní, obdélná, s věžičkou v průčelí. Průčelí s polokruhovitě sklenutým vchodem a nikou vrcholí korunní římsou, stáčející se nad středem do volut. Vnitřek kapličky je sklenut plackou. Po r. 1992 opravena, ale v současnosti opět zpustlá.
 kaple Božího hrobu
320.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.
 kaple Božího hrobu
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kvíček
Ranně barokní kaple z r. 1665, postavená podle jeruzalémského vzoru. Jedná se o nejstarší doposud stojící stavbu tohoto typu v Čechách.
 kaple Božího hrobu
203.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.
 kaple Božího Těla, Panny Marie, sv. Felixe a Adaukta
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zaniklý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.
 kaple Jezulátka
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.
 kaple Kalvárie (Vzkříšení)
325.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Drobná barokní stavba z let 1732–1737. Průčelí zdobeno sgrafitem J. Riedla z r. 1934 podle kartonu M. Alše z r. 1898.