Turistické cíle v okolí obce Uhersko

První historická zmínka o Řepníkách z r. 1167 Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Plastika v červenci 1920 stržena neznámým vandalem. Rekonstruována r. 1936. Na původní místo postavena socha nová. Opraveno oplocení kolem sochy.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na pravém břehu řeky Chrudimky v centru vsi Škrovád, která je místní částí města Slatiňany. Socha vznikla nákladem zdejších kameníků v roce 1759, jak ostatně dokládá i nápis, letopočet a znak kamenického cechu na zadní straně podstavce.

Ukázka barokní práce z r. 1736. Původně stála u silnice do Luže, nyní v parku u kostela Nejsvětější Trojice. Vyšší hranolový sokl s profilovanou římsou, pod ní hlavy andílků. Socha světce v kontrapostu s křížem v rukou přes prsa. V r. 2015 prošla restaurováním. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Josefa je kvalitním příkladem vrcholně barokního sochařství. Na základu vyzděném z cihel trojboký podstavec. Na přední stěně podstavce oválná akantová kartuše s nápisem. Světec stojí na oblacích s hlavičkami andílků. V náručí drží oběma rukama Ježíška. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Sousoší Kalvárie pochází z r. 1839. Je tvořeno křížem s ukřižovaným Kristem a po stranách stojí postavy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Doplňují ho reliéfy sv. Václava, Jana Nepomuckého. Čelní strana zdobena reliéfem obrazu Panny Marie Knířovské. Kalvárie prohlášena za kulturní památku r. 2004.

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.

Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.