Turistické cíle v okolí obce Dolní Kamenice

Barokní panská sýpka pochází z roku 1788. Štít s křídlatými zdmi a trojúhelníkovým frontonem. Na straně do ulice otevřené dvouramenné schodiště. Zahájeny restaurační práce na sýpce. Roku 1958 prohlášena budova bývalé sýpky kulturní památkou.

Typ rozsáhlé hospodářské budovy z období feudalismu. Původně barokní sýpka z 1. pol. 18. stol. Obdélný půdorys, dvanáctiosá. Ve střední část sýpky dvouramenné představěné schodiště. Tříosý zděný vikýř s trojúhelným štítem. Ve vrcholu šiška. Památkově chráněno.

Dvoupatrová barokní sýpka z pol. 18. stol. Dvě půdní podlaží. Okna v patře pravoúhlá, v přízemí špaletová. Portál se znakem Kinských, umístěným nad vstupem. Obvodové zdi ve spodní částí 1,40 m silné. Dřevěné dveře mají původní zámek. Sýpka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Malá dřevěná vyhlídka byla postavena v létě 2025 u polní cesty spojující Třebichovice a místní část Saky. Vzhledem k poloze nabízí lokální výhled na údolí Knovízského potoka, přilehlé obce a větrné elektrárny u Pcher.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Zámek z přelomu 19. a 20. stol. založený Waldštejny. Roku 1901 koupil zámek velkopodnikatel a politik Josef Wohanka, který zámek v roce 1909 přestavěl a zrekonstruoval.

Patrový barokní zámek nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1736, budova byla používána pro administrativní účely poplužního dvora. V 19. stol. byl stavebně upraven. Dnes je zámek v neutěšeném stavu a je využíván k bydlení.

Původní gotický dům, jádro pochází ze 14. stol. Pozdně gotické úpravy ze 16. stol. Koncem 18. století barokně upraven. V polovině 19. stol. upraven klasicistně. Při rekonstrukci v r. 2006 objevena uvnitř domu středověká studna. Ungeltem vede průchod s uličkou.

Usedlost pochází z přelomu 19. a 20. stol. Tvoří ji zděný patrový dům. Hlavní průčelí zvýrazněno dvojicí rizalitů. Dvůr uzavírá pilířová brána. Architektonicky pozoruhodná selská usedlost. Památkově chráněno od r. 1958.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.