Společnost Pražsko-duchcovské dráhy se kromě stavby své kmenové trati ze smíchovského nádraží přes Rudnou, Podlešín, Slaný, Louny a Obrnice do Duchcova resp. Mostu snažila vybudovat i přímé železniční spojení severočeské hnědouhelné pánve se sousedním Saskem, kam až do konce 19. století směřovala většina zdejší těžby. Rozestavěla proto technicky velmi komplikovanou trať Most - Louka u Litvínova - Dubí - Moldava, která se měla napojit na saskou trať do Freibergu. Síly společnosti, podlomené vleklou hospodářskou krizí po krachu na vídeňské burse, však stačily jen na úsek Most - Hrob (otevřen 16. 5. 1877), nejnáročnější úsek přes hřeben Krušných hor už dokončil ve své režii stát, který společnost převzal. Doprava uhlí do Saska byla zahájena 6. 12. 1884, ostatní nákladní doprava 20. 1. 1885 a osobní doprava až 18. 5. téhož roku.
Pro překonání výškového rozdílu více než 400 m mezi nádražím v Hrobě a hřebenem hor bylo nutno trať vést strmým stoupáním po úbočí, zkombinovaným s úvratí ve stanici Dubí. Přes četná boční údolí vznikla řada mostů, z nichž největší je právě viadukt v Hrobě - Mlýnech v traťovém kilometru 143,500. Stavba překonává údolí potoka Bouřlivec ve výšce 33,9 metrů (27,14 m nad silnicí). Jedná se o trojpolový most s ocelovou příhradovou konstrukcí, nesenou dvěma kamennými pilíři. Celková délka přemostění činí 145,8 m, vzdálenost mezi opěrami pak 125,5 m. Obě opěry jsou umístěny na koncích zářezů, svahy pod nimi jsou vzhledem ke své extrémní strmosti zesíleny kamenným záhozem. Kromě potoka podchází pod mostem i silnice Hrob - Mikulov - Moldava. Most si dodnes zachoval původní ocelovou konstrukci. Po roce 1945 význam trati vzhledem k přerušení spojení do Saska silně poklesl, dnes zde sporadicky funguje jen osobní doprava. Údržba viaduktu je velmi omezená, jeho technický stav již několikrát ohrožoval zachování provozu. Spolu s celým traťovým úsekem Louka u Litvínova - Moldava v Krušných horách je od roku 1998 vyhlášen technickou památkou.Text: historie
27.7. 2010 - Ivan Grisa
|
Přihlášení |
