První zmínka o Velikém mlýně pochází ze dne 21. srpna 1503, kdy tehdejší majitel a majitel celého přerovského panství Vílém z Pernštejna (+ 1521 v Pardubicích) postoupil "...tento svůj mlýn dědičný na Bečvě u města Přerova...", mlynáři Ondřeji Šilhanovi. Tento Šilhan jej směl užívat "...s valníkem ševcovským, s valchou soukenickou, s brusy nožířskými a kovářskými, se stoupami olejnými a jáhelnými, se slady, s obilím tvrdým, s výrobou krupice a mouky, se zahradou za Bečvou a s kusem řeky po srub vodný..." a dále "...Jestli by z dopuštění Božího mlýn sešel buď ohněm nebo od nepřátel mocnou rukou, tehdy k vystavení a napravení mlýna měla vrchnost dáti dostatek lesa..." Lze tedy vyvodit, že stavba byla nejspíše z větší části dřevěná. Kdyby byl stav stržen vodou, měl být obnoven robotou, k mlýnu povinnou. Vrchnost měla každý rok dát k opravě "...čtyři duby veliké a dubičí k houžvám ze svých lesů..." Mlynář měl také nárok na to, aby kdekoliv by koupil mlýnské kameny, měly je přivézt lidé Viléma z Pernštejna. K svému užitku mohl mlynář přidělat jedno kolo moučné nebo dvě a jeden nebo dva brusy.Mlýn měl mít vody tolik, aby stačila na dva žlaby.
Mlynář, jeho žena a děti a budoucí potomci měli právo tento mlýn držet, užívat nebo jej prodat, zaměnit, či poručit podle své dobré vůle, avšak osobě, která by byla hodna vrchnosti a obci přerovské. Roku 1599 se zde připomíná mlynář Krystyn. Dne 15. června 1749 tento Veliký mlýn při požáru města Přerova shořel a už nebyl jako celek vystavěn, neshořela pouze kamenná část mlýna. Od té doby je zván mlýnem spáleným-Spálencem. Přilehlé ulici pod přerovskými hradbami, kde se bývalý mlýn nachází, se dodnes říká Spálenec.Text: historie
24.12. 2005 - Florián Zapletal, Přerov v minulosti
|
Přihlášení |
