městské hradby

Raně středověké město Těšín bylo vysazeno podle löwenberského práva někdy před rokem 1292, kdy se vyskytuje první písemná zmínka o městě. Některá polská literatura klade vznik Těšína mezi léta 1217 a 1223, avšak bez jakýchkoliv průkaznějších důkazů.

Středověký Těšín zaujal vyvýšenou polohu jihovýchodně od Zámeckého kopce. Jihozápadní strana plochy města byla přirozeně chráněna srázy k řece Olši, na straně severní terén pozvolna klesá k říčce Bobrowce. Nejstarší fáze města se vyznačovala poměrně malou plochou a ne zcela pravidelným půdorysem. Město Těšín bylo již od svého počátku městem ohrazeným. Hradby však neobíhaly současný obvod historického centra, ale pouze nejstarší fázi města, kterou si lze představit jako severozápadní polovinu současného jádra města. Původní centrum Těšína tvořil prostor současného Divadelního náměstí (které tehdy však ještě nebylo zastavěno několika pozdějšími bloky domů), na kterém až do požáru v roce 1789 stával farní kostel sv. Máří Magdalény, který po požáru zanikl. Zaoblení severozápadního obvodu tohoto náměstí je jedinou bezpečně určitelnou středověkou uliční čarou. Váže se jednak na nejstarší průběh opevnění a jednak na středověkou těšínskou mincovnu. Součástí středověkého města byl i tzv. Starý trh, úzký prostor kolmý k hlavní městské ose, kterou tehdy, stejně jako nyní tvořila ulice Hluboká, přicházející od mostu přes řeku Olši a hradní brány, a která tvořila jižní stranu Starého trhu i hlavního náměstí. Východní linie opevnění procházela současnou úzkou uličkou mezi bloky domů příslušejících k hlavnímu náměstí a Starému trhu. Až za hradbami vznikl již ve 13. století klášter dominikánů, kolem nějž se zřejmě vyvíjelo původní Horní předměstí. Severně až severovýchodně od hradu vzniklo předměstí Fryštátské. Původní opevnění města bylo jednoduché, tvořené snad pouze kamennou zdí. Zásadní urbanistickou změnu znamenal rok 1496, kdy kníže Kazimír II. daroval městu pozemky jihovýchodně za městskými hradbami, kde mělo být vytýčeno nové náměstí. Tak vzniklo těšínské Horní město s hlavním náměstím. Tato část města se vyznačuje klasickou ortogonální kompozicí jejímž středem je rozměrné obdélné náměstí. Vybudováním Horního města nastaly změny i ve starším Dolním městě, hranice obou celků byla setřena a město získalo tvar hrušky (jejíž stopku tvořil komplex hradu). Obvod města byl ohrazen novým opevněním s novou Horní branou na východě, před níž se vyvinulo nové Horní předměstí.V roce 1521 dal kníže Kazimír II. městu vinný šenk na opravu hradeb a vystavění hradby u Fryštátské brány. Městské opevnění bylo opakovaně zesíleno v roce 1541 kvůli hrozbě tureckého vpádu a napojeno na opevnění těšínského hradu. Roku 1731 byly hradby i brány obnovovány. V roce 1785 postihlo město zemětřesení, které vážně poškodilo domy a hradby v okolí Horní brány. Horní brána byla posléze zbořena a již neobnovena. V prostoru příkopu byl v roce 1800 postaven zájezdní hostinec, později zvaný U zlatého vola. Do roku 1789 existovaly Horní brána, Fryštátské brána a brána Vodní u mostu přes Olši. Do současnosti se zachoval středověký půdorys města, který dává tušit průběh hradeb, avšak ze samotných hradeb se zachovalo jen několik málo fragmentů na jihovýchodě nad Mlýnovkou.

Text: historie
2.3. 2006 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K.Kuča, Libri, Praha 1997)