Samotný dvůr měl velmi netradiční dispozici. Jednotlivá stavení, která dvůr tvořila, byla situována takřka do kruhu (oválu) s delší osou ve směru jihozápad – severovýchod. Převážná část objektů stávala v severozápadní polovině. Ve středu této půlkruhové dispozice stávala přízemní obdélná budova. Tato budova byla jakousi hlavní obytnou a správní residencí celého dvora.
Po obou stranách se k této budově přimykala čtvrtkruhová provozní přízemní křídla zakončená drobnými čtvercovými přízemními objekty. Celkově se nabízí přirovnání k dispozici zámku Kačina v Čechách. Jihovýchodní polovina areálu nebyla jednotně zastavena jako ta severozápadní. Ve středu její dispozice stávala hlavní vstupní budova. Tu tvořil přízemní obdélný objekt s osově umístěným hlavním vstupem, nad nímž se zvedal malý trojúhelný štít – tympanon – v němž byl snad umístěn arcibiskupský znak a nápis „Maxmilians Hof“. Po obou stranách vstupu se ve zploštělých štukových lunetách nacházelo po jednom okně. Je s podivem, že byl hlavní vstup umístěn od jihovýchodu, ve směru z tzv. Velkých Luh, což byla jen bezvýznamná pomístní část Kopřivnice, a nikoliv ze směru od Kopřivnice či Lubiny. Právě cesta z Kopřivnice do Lubiny procházela dvorem od jihozápadu k severovýchodu, dělila jej na dvě poloviny a tvořila jakousi jeho osu. Důvodem umístění hlavního vstupu byla spíše estetičnost (osovost) než funkčnost.Text: popis
10.6. 2007 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle J. Tichánek: Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích, Město Kopřivnice, Kopřivnice 2005
|
Přihlášení |
