Císař Josef I. přiznal podle altranstädtské smlouvy slezským evangelíkům právo na budovy šesti kostelů: “... nedaleko města...“ Těšína, za hradbami, mimo dosah dělostřelby a z netrvanlivého materiálu, bez věže a zvonů. Místo stavby těšínského evangelického kostela určil v roce 1709 císařský vyslanec Ludvík Sinzendorf. Stavba pozdně barokní budovy podle projektu architekta Jana Jiřího Hausrückera z Opavy započala v roce 1710 a trvala do roku 1722. V roce 1750 byla ke kostelu na základě speciálního povolení přistavěna 75 metrová věž, do které byly zavěšeny 3 zvony.
Kostel byl vybudován na půdoryse obdélníka s půlkruhově ukončeným presbytářem. Ke hlavní vysoké lodě přiléhají po stranách dvě vedlejší boční lodě. V interiéru dominuje chrámu hlavní rokokový oltář, vyplňující prostor presbytáře. U pat dvou sloupů se nacházejí dřevořezby čtyř evangelistů: sv. Jana s orlem, sv. Lukáše s hlavou vola, sv. Marka s hlavou lva a sv. Matouše s torzem anděla. Centrální části oltáře dominuje obraz Adama Bedřicha Oesera Poslední večeře Páně. Celek oltáře je ukončen půlkruhovým oknem, ozdobeným figurami andělů a symbolem Obezřetnosti Boží. Po bocích presbytáře se nachází vchody do kaplí, barokní křtitelnice a poprsí švédského krále Karla XII. Další zajímavostí kostela je pozdně barokní ambora s figurami zmrtvýchvstání Krista a anděla. V západní části kostela se nachází dvoupatrový hudební chór s balkonem. Tady se nacházejí varhany ozdobené figurami andělů. Kostel pojme 3500 sedících věřících, celkem může pojmout na 6000 lidí. Vchod do kostela, jemuž předchází několik schodů, je ozdoben kamenným barokním portálem z XVIII. Století. Portál je půlkruhově ukončen. Po stranách portálu jsou toskánské sloupy nesoucí tympanon s reliéfem beránka božího. Budovu kostela obklopuje bývalý hřbitov, přenesený v roce 1887 do současných míst při ulici Bielskej. V současnosti je plocha bývalého hřbitova upravena v park, ve kterém se dodnes uchovalo několik starých náhrobků. Kolem kostela bylo v minulosti vybudováno několik význačných budov: škola a internát, knihovna Gottlieba Tschammera z Iskritschina (Bohumila Čamera z Jiskřičína).Text: historie
8.3. 2006 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K.Kuča, Libri, Praha 1997), web
|
Přihlášení |
