Pětilodní bazilika ve tvaru písmene „T“ s apsidou a plochým stropem je 140 m dlouhá a 140 m široká, z toho šířka hlavní lodi je 65 m. Do chrámu se vstupuje buď z Lateránského náměstí vestibulem z roku 1586 do severní příčné lodi, anebo hlavním vchodem od východu. Latinský nápis na hlavní římse vyznačuje stavebníka, papeže Klimenta XII. Kuželková balustráda na atice je vyzdobena 15 sochami vysokými sedm metrů. Uprostřed se nachází Ježíš Kristus mezi oběma svatými Jany. Mramorová dlažba je z 15. století, bohatě zdobený kazetový strop pochází z roku 1603. Na předním okraji mírně vyvýšené příčné lodi stojí papežský oltář s baldachýnem z roku 1369 s mnoha ostatky, včetně svatých Petra a Pavla. Na jižním konci příčné lodi je veliký oltář Nejsvětější svátosti se čtyřmi starověkými bronzovými sloupy. Stolec římského biskupa, tedy papeže v apsidě baziliky vyznačuje dodnes hodnostně nejvyšší kostel v katolické církvi, což není bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Tuto skutečnost hlásá nápis vyložený mozaikou nad vstupem do atria: "Matka a hlava všech kostelů Města, to znamená Říma, a světa". Na Lateránském náměstí severně od baziliky stojí Lateránský obelisk, nejvyšší v Římě. Žulový monolit je vysoký 37,2 m a váží asi 455 t. Původně pochází z egyptského Karnaku. Císař Constantinus II. jej dal roku 357 převézt do Říma, kde byl postaven v Circu Maximu. Roku 1588 byl vztyčen před Lateránskou bazilikou. Před bazilikou stojí Lateránské baptisterium. Osmiboká stavba baptisteria je zbudována z cihel, je nejstarší svého druhu a posloužila jako vzor dalším baptisteriím. Roku 315 ji dal císař Konstantin vystavět jako válcovou, za vlády papeže Sixta III. v letech 432-440 byla proměněna na oktogon a později ještě několikrát upravována. V barokní době byly zbořeny obvodové kaple sv. Štěpána, sv. Hilaria a sv. Kříže.
Text: popis
28.10. 2020 - Pavel Vítek
Zdroje
http://www.rim.maweb.eu/piazza-di-san-giovanni-in-laterano/bazilika-san-giovanni-in-laterano/
