Zámecký kostel Zjevení Páně nechal v letech 1699 - 1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka. Za stavitele některé prameny považovaly Jana Blažeje Santiniho, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera.
Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, kompaktnímu, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn. Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu - v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Kartuše na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákonníky. Z obrazů kostelu dominuje vrcholné dílo Petra Brandla „Klanění Tří králů“ (1727) umístěné na hlavním oltáři. Obraz doplňují nadživotní sochy rodičů Panny Marie sv. Jáchyma a sv. Anny od F. J. Pacáka (žáka M.B. Brauna), který je také autorem ostatních soch tvořící hlavní oltář. Z Brandlovy ruky vyšel také menší obraz sv. Blažeje (asi 1713), který je umístěn na patronátním oltáři. Na postranních oltářích jsou mezi štukové sochy českých světců umístěny obraz Glorifikace Jana Nepomuckého (1724) od italského malíře C. Carloneho a obraz Madony podávající růženec sv. Dominikovi (1755) od královéhradeckého malíře O. Maywalda. Na hlavním oltáři je umístěna desková malba Madony s Ježíškem od neznámého autora ze 16. století. Dřevěné lavice, kazatelna s reliéfem Mojžíše na řečništi a symbolem Božího oka, oltář Jezulátka a spodní část hlavního oltáře pocházejí z dílny řezbáře K. Devotyho. Zámecký kostel Zjevení Páně přešel v roce 1975 do vlastnictví města Smiřice a v roce 1996 byl pro svoji výjimečnou architekturu prohlášen národní kulturní památkou.Text: historie
13.5. 2004 -
|
Přihlášení |
