kostel Všech svatých

Tento kostel byl veden jako farní již ve 14. století, neboť v roce 1350 byl zmíněn jako součást královéhradeckého dekanátu a archidiakonátu. Dne 24. prosince 1378 založili bratři Aleš a Beneš, synové Rubína z Rýzmburku, nový oltář sv. Kateřiny ve vřešťovském kostele, jejž nadali platy ve výši 6 kop úroku z Maňovic (Maněvic) a Bohánovy Lhoty (nyní Boháňka), aby „oltářník za duše bratra Aleše a manželky jeho Kačky mše svaté sloužil.“ 1. ledna 1379 byl podán do kostela jako oltářník kněz Bartoloměj ze Suché. Předem jmenovaná roční činže byla 16. července 1408 přenesena Alešem z Rýzmburku na Vřešťov a Benešem z Rýzmburku na Krčín. Od husitských válek až po pobělohorské období byl zdejší kostel obsluhován utrakvisty.

Po třicetileté válce se stal pouhou filiálkou, což vidíme z toho, že roku 1652 byl na vřešťovském statku Gerharda Laixa z Laixenšteina farní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Chotěborkách s kaplí Všech Svatých ve Vřešťově, při němž měl děkan předešle desátku z Chotěborek po 26 korcích pšenice a žita a z Vřešťova 12 korců žita, ale v uvedeném roce bylo všeho obilí pouze 31 korců a ze zarostlých polí nebyl žádný užitek. Roku 1723 vyhořelý kostel obnovil a stavebně upravil do barokního slohu Jan Michal hrabě Špork. O 2 roky později se stal filiálním ke kostelu v Chotěborkách, jímž byl až do roku 1850, kdy byla ve Velkém Vřeštově obnovena fara. 16. června 1819 shořela díky blesku kostelní věž i s kostnicí. Teprve v roce 1848 bylo dáno povolení, aby se ve Vřešťově zřídila samostatná duchovní správa. 30. května 1849 byl položen základní kámen fary, která byla dokončena ještě téhož roku. V roce 1850 bylo ve Vřešťově zřízeno lokální kaplanství a roku 1856 zde byla zřízena samostatná fara. V roce 1890 byly kolem kostela zasázeny okrasné stromy a dvojitý živý plot z hlohů. Koncem dubna 1895 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomucký Brynych, aby zde v rámci svých vizitačních cest vykonal sv. obřady a udílel sv. biřmování. 12. května 1897 došlo k poškození střechy a oplechování při velké bouři a lijáku. 11. ledna 1917 zazněly naposled rekvírované zvony, a to největší a nejmenší. Hned poté byly shozeny z věže dolů a odvezeny na voze pryč. Zůstal zde pouze střední zvon a umíráček. V roce 1922 probíhaly souboje o kostel mezi římskokatolickou církví a nově vzniklou Církví československou v čele s farářem Stanislavem Rykrtem, která ho na nějaký čas dokonce zabrala a nechala si udělat duplikát klíčů. Nakonec byl o 2 roky později zbudován husity vlastní kostel. Vzhledem k době však začala péče o chrám Páně postupně klesat. V roce 1961 byl kostel popisován památkáři takto: „Stav zachování je chatrný. Je nutno dát kostelu novou omítku, nutná je oprava krytiny, zvl. na lodi, kam zatéká; okapní žlaby jsou vadné.“ Od 22. dubna 1964 je objekt památkově chráněn (https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-vsech-svatych-13463401). Přesto postupně chátral a vše podléhalo zkáze. Až na přelomu 60. a 70. let 20. století byla provedena jeho oprava, zejména šlo o rekonstrukci omítky, střechy, okapních žlabů a věžních hodin, do kterých byla dokončena montáž hodinového stroje roku 1973. Na další si však musel počkat až do dnešní doby. V roce 2014 byla během oprav (statické zajištění presbytáře a sakristie) odkryta 500 let stará okna s kružbou i zazděná hrobka (viz https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/kostelik-ve-velkem-vrestove-ukryval-zazdenou-hrobku-335481). O 4 roky později došlo k statickému zajištění presbytáře a lodi. Použité zdroje: Antonín Cechner, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXI. Politický okres Novopacký, 1909; Josef Kurka, Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská (Místopis církevní do r. 1421), 1914; Ludvík Domečka, O plastické výzdobě na zvonech zvonařů královéhradeckých, 1918; Emanuel Poche, Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVIII. Okres Dvůr Králové, 1937; Antonín Bartušek, Jarmila Krčálová, Anežka Merhautová-Livorová, Ema Charvátová-Sedláčková, Emanuel Poche a Zdeněk Wirth, Umělecké památky republiky Československé. Sv. I. Umělecké památky Čech, 1957; Emanuel Poche, Umělecké památky Čech. 4. T-Ž, 1982; Petr David a Vladimír Soukup, 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky, 2002; Václav Uhlíř, Varhany královéhradecké diecéze, 2007.

Text: historie
9.12. 2023 - Boris Jelínek (použité zdroje uvedeny na konci textu)