Kostel je neorientovanou jednolodní stavbou, s lodí obdélného půdorysu, s mírně odsazeným, trojboce ukončeným presbytářem. K severní straně presbytáře přiléhá čtyřboká sakristie. Kostel má hranolovou věž představenou v ose vstupního průčelí, hlavní vchod chrání předsíň.
Na věži se zachovaly fragmenty renesančního sgrafitového armování (v prostoru půdy), ostatní fasády jsou hladké. Okna jsou s lomeným záklenkem, v lodi jsou navíc nepravidelně rozmístěná čtvercová okna se segmentovým záklenkem a ve věži menší kruhová okna. Hlavní vstup do kostela vede valeně zaklenutým podvěžím, loď je plochostropá, sakristie je zaklenuta valeně s výsečemi. V západní části lodi je hluboká dřevěná kruchta. Hlavní oltář s edikul. retabulem pochází z doby kolem roku 1700, přízední kazatelna je z 3. čtvrtiny 17. století – je zdobená vybíjeným ornamentem a rollwerkem (spirálovitý tvar, napodobující šnečí ulitu), na parapetu s poloplastikami čtyř evangelistů, na jehlanci stříšky se znakem Hoffmannů z Grünbüchlu. Ve věži je zavěšen zvon s reliéfem Madony s dítětem, s ornament. nápisovým vlysem s letopočtem 1577, který ulil Hans Fux.Text: popis
15.11. 2013 - E.H.
Zdroje
B. Samek a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska 1., Academia 1994
