Již v roce 1150 je zde zmiňována vesnice, jejíž součástí měla být i tvrz, fara a románský kostelík. Kolem roku 1190 koupil osadu vévoda Leopold V. Jeho syn Leopold VI. (1175/1176–1230) nechal rozrůstající se osadu opevnit hradbou. Vzniklo tak městečko obdélníkového půdorysu. Někdy v té době vznikl také špitál a současný kostel v pozdně románském a raně gotickém slohu. Stavba chrámu byla zahájena kolem roku 1240, zřejmě v místě staršího kostelíka, a dokončena byla na konci 13. století. Teprve po roce 1400 byla k západní fasádě přistavěna 52 metrů vysoká osmiboká věž. Zřejmě v té době došlo také k rozšíření fary. V letech 1442 až 1450 zde měl jako pastor působit pozdější papež Pius II. V roce 1466 měl být kostel po neklidných časech opraven. Další pohroma přišla v roce 1564, kdy téměř celé město zničil rozsáhlý požár. Za třicetileté války (1618–1648) celé městečko poničila švédská vojska. Při jeho drancování byl zničen i archiv a s ním i většina záznamů o historii města.
V 18. století byl interiér kostela vybaven v barokním slohu a vznikl hlavní portál. V roce 1745 došlo k vysvěcení nového barokního oltáře s umučením sv. Víta od sochaře Ignáce Lengelachera. Poté přibyla barokní kazatelna a varhany. Znaky barokních úprav nese i velký objekt přilehlé fary. V roce 1809 po bitvě u Wagramu strávil na faře v Laa jeden den a jednu noc samotný Napoleon, který také vyplenil celý vinný sklep. Poslední velká rekonstrukce fary i kostela proběhla v letech 1993-1995.Text: historie
27.7. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
http://www.pfarrelaa.at/?seit a další
|
Přihlášení |
