Kostel sv. Víta v Brně - Králově Poli stál přibližně v prostoru dnešní travnaté plochy s barokním křížem na rohu ulic Božetěchova a Kolárova v těsném sousedství klášterního velkostatku (jeho správní budovy – zámečku) a kartuziánského kláštera. Klášter byl ovšem mladší, byl založen na místě statku markraběte Jana Jindřicha v r. 1375. Farní správu měli v Králově Poli od 40. let 13. století křižovníci ze Starého Brna, od roku 1638 do zrušení kláštera náležela farnost ke sv. Jakubu v Brně.
Kostel sv. Víta postavili johanité, řád maltézských rytířů ze Starého Brna v době, kdy bylo Královo Pole přifařeno k jejich kostelu sv. Václava. Uvádí se, že v místě stála původně menší kaple, která byla přebudována a 21. 6. 1279 nově vysvěcena Jindřichem, biskupem varnijským v zastoupení biskupa Bruna. Prohlásil přitom, že k oratoři patří desátky, 1 lán, 2 dvorce a hospoda v Králově Poli, dále desátky z vinic kolem Brna a hospoda na Starém Brně. Zpočátku sloužil jako johanitské oratorium a později byl využíván i pro veřejnost, protože nově vybudovaný kostel Nejsvětější Trojice byl přístupný jen kartuziánům. Roku 1598 byl kostel sv. Víta křižovníky opraven a nově zaklenut. Po zrušení kláštera roku 1783 byl kostel již značně sešlý a k bohoslužbám začal sloužit právě kostel Nejsvětější Trojice, barokně přestavěný. Kostel sv. Víta tedy ztratil význam, byl odsvěcen, roku 1785 zbořen a hřbitov okolo něj zrušen. Na jeho místě byl hned v roce 1791 postaven barokní kříž, který zde stojí dodnes. V roce 2003 byl kříž rekonstruován a bylo potřeba vybudovat nové základy. Pod křížem došlo k objevu tří hrobových jam, obsah jedné byl vyzdvižen a ostatní ponechány in situ. Ostatky pocházely z poloviny 18. století a potvrdily hřbitov v těchto místech.Text: historie
2.12. 2007 - Milan Náplava