První zmínka o kostele v Žákavě a zdejší plebánii je z r. 1354. Kostel je gotického původu a několikrát přestavovaný. Původní část je ve slohu cisterciácké gotiky z 1. poloviny 14. století. Kostel byl upravován koncem 14. století a v 16. století, v 18. století pak byl přestavěn barokně. Barokizace se dotkla především vnějšího vzhledu, stropu lodi a přístavby věže. Je to jednolodní stavba. K obdélné plochostropé lodi je připojeno užší, trojboce uzavřené kněžiště, k jehož přední stěně přiléhá věž s jehlancovou střechou. Kněžiště bez opěrných pilířů je osvětleno lomenými okny, jeho klenba je šestipaprsková. Na severu se nachází čtvercová plochostropá sakristie, jejíž okna jsou - podobně jako okna lodi - zaklenuta polokruhovými oblouky.
Zařízení je převážně raně barokní z konce 17. století. Hlavní oltář je raně barokní s rozvilinami. Místo obrazu je na oltáři socha sv. Vavřince. Postranní oltáře jsou barokní s rozvilinami z téže doby jako hlavní oltář. Na jednom je obraz sv. Václava, na druhém pak obraz Panny Marie stojící na půlměsíci a hadu. Raně barokní kazatelna pochází z r. 1637. Kolem kostela je dodnes užívaný hřbitov. Zdejší plebánie zanikla již v době husitské, od té doby je kostel filiální. Nyní je součástí farnosti Starý Plzenec a konají se tu pravidelné nedělní bohoslužby. Poutní slavnost připadá na svátek sv. Vavřince.Text: historie
25.10. 2016 - Jiří Špaček
Zdroje
( Umělecké památky Čech 4, Academia 1982 a web farnosti)
|
Přihlášení |
