Půl hodiny cesty od Omleničky k západu jest véska Vracov, na jejímž místě někdy dvůr, tvrz a vesnice stávaly. Jan z Vracova byl r. 1312 purkrabí na Pořešíně a držel též vsi Vynězdo a Sviní hlavu. Rynart a Jan z Vracova koupili s Ojířem knězem kláštera Milevského asi r. 1400 nějaké dědiny u Mostku. Pozdější držitel Chval z Kolenec (asi r. 1537) tvrz, dvůr a ves Vracov Markétě z Bí lence, manželce Vácslava Ivana z Trojan, která je r. 1544 sama a r. 1553 s dcerami svými Krystynou a Englburk držela. Dotčené paní a panny prodaly Vracov r. 1553 Jindřichovi Ojířovi z Protivce a na Římově za 325 kop gr. č., od kterýchž dob držen Vracov k Římovu a Dubnému. Roku 1601 dne 27. května prodal Častolár z Dlouhévsi, poručník dětí n. Jachyma Ojíře, tvrz pustou Vracov a ves celou s mlýnem pustým ve vsi a druhým mlýnem pod Omlenicí řečeným Chodců Jindřichovi Sudkovi z Dluhé za 1450 kop míš. Roku 1628 seděl „v Bracově“ Jan Kryštof Sudek z Dluhé, jenž toho roku ke katolictví přestoupil; týž byl Vracov dostal za svůj díl. Bratr a dědic jeho Jan seděním na Omlenici a Cártli prodal r. 1650 dne 28. února tvrz Vracov s pivovárem a příslušenstvím Lvovi Kolichreiterovi z Kolichreitu a ve Lhotce za 2000 kop míš. Později přikoupen Vracov k Omleničce a dvůr lidem rozprodán.
Text: historie
5.3. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.