Původně románský jednolodní tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. století (některé prameny však kladou jeho vznik už do 11. století). Za jeho zakladatele jsou považováni Vítkovci, jejichž praotec – Vítek z Prčice – je v Prčici doložen k roku 1179. Traduje se, že kostel byl spojen s prvním sídlem Vítkovců (takzvanou první tvrzí) – a to jednak vstupem na tribunu (dodnes patrným na západní straně věže), tak podzemní chodbou. Kostel měl v té době pravděpodobně i obrannou funkci, nasvědčuje tomu dolní část věže se silnými zdmi a úzkými střílnovými okénky a portál v obvodové zdi. Původní kostel byl malý, s polokruhovou apsidu. Z této stavební fáze se dochovala část zdiva lodi a věže. Po roce 1366, snad kolem roku 1375, byla apsida nahrazena gotickým pětibokým presbytářem. V 16. století byl kostel ozdoben sgrafitovou rustikou (obnovenou v roce 1956). V 17. století byla přistavena sakristie na severní straně kostela. Kostel byl opravován v letech 1730 (za vedení F. I. Préea), a dále v první a poslední čtvrtině 19. století.
Text: historie
16.10. 2010 - © Milan Caha (zdoj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 3. P - Š. Academia, Praha 1980 a www stránky města)
|
Přihlášení |
