Bystřici, která své pojmenování získala po místní říčce, se prvně vzpomíná prokazatelně v roce 1298. Zasvěcení napovídá, že kostel zde vznikl již v době kolonizace kraje pány z Medlova ve 13. století. To dokládá také listina z konce 13. století, která má být opisem listiny kladené k roku 1238. Již v té době měl stát v Bystřici kostel, který náležel ke klášteru v Doubravníku. Původně šlo zřejmě o románskou stavbu. Jádro současného kostela je gotické pocházející ze 14. nebo 15. století a dá se předpokládat, že vzniklo na místě původního chrámu. Koncem 15. století byl kostel opevněn hradbou s baštami a samostatnou věží, která byla později několikrát poškozena. Zásadní událost se odehrála roku 1580, kdy byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.
K celkové barokní přestavbě kostela došlo v letech 1750-1753 pravděpodobně podle projektu Ondřeje Haupta. Byly zvýšeny obvodní zdi, přistavěny boční lodě s oratořemi, s kaplí a sakristií. O historii bystřické farnosti není příliš informací, současná barokně klasicistní farní budova pochází z konce 18. století. V roce 1841 postihl město velký požár, který poničil i kostel. K opravě došlo ve druhé polovině 19. století. Poslední opravu a dokončení věží provedl v roce 1873 bystřický rodák František Sáblík, pozdější profesor pražské německé techniky, a stavbu řídil mistr Korábek z Prosetína. Vnitřní řezbářská výzdoba, oltáře i kazatelna jsou ve slohu barokním a rokokovém. Kostel slouží jako farní chrám římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem.Text: historie
29.8. 2019 - Luděk Vláčil
Zdroje
a Jiří Špaček- https://info.bystricenp.cz, cs.wikipedia.org a další
|
Přihlášení |
