Dřevěný farní kostel svatého Václava, který v Žitovlicích stál již před r. 1371, shořel r. 1618 a následně byl vystavěn nový opět ze dřeva Albrechtem Trčkou. Třicetiletou válkou a následnými událostmi Žitovlice a Pojedy zřejmě značně utrpěly, neboť v této době zde zanikla fara a Žitovlice připadly k Rožďalovicům, k nimž patřily až do r. 1850. Dřevěný kostel se r. 1757 zřítil a tak byl v letech 1769-1772 postaven nový, zděný, v barokním slohu, nákladem hraběnky Aloisie Clam-Gallasové, majitelky rožďalovického panství.

Kostel svatého Václava, který byl vystavěn v pozdně barokním slohu, představuje nejcennější kulturně historickou a architektonickou památku Žitovlic. Obnovován byl r. 1863. Cenný je celý areál kostela, s ohradní zdí a bývalým hřbitovem s poničenými náhrobky z 19. století.
Kostel je jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Věž je v nejvyšším patře osmiboká a krytá kupolovou bání. Presbytář i loď jsou zaklenuty plackami. Zařízení je barokní, pořízené současně se stavbou. Oltářní obraz sv. Václava s Radslavem z r. 1863 od Josefa Hellicha je umístěn mezi sochami sv. Vojtěcha a Prokopa. Kazatelna je barokní. Ve 2. polovině 20. stol. však kostel značně zchátral, i když byl r. 1958 zapsán mezi kulturní památky. Poškozenou střechou do něj zatékalo a interiér byl poničen. Kolem r. 2011 byl sice opraven krov a střešní krytina, vnitřní vybavení však bylo zčásti zřejmě vyklizeno a zbytek zakryt plachtami. Řadu let je proto již kostel nezpůsobilý ke konání bohoslužeb.
Kostel sv. Václava v Žitovlicích je sice stále označován jako farní, ale správu zdejší farnosti vykonává ex currendo farnost Mcely. Jde však spíše o správu formální, neboť bohoslužby se zde nekonají.

Text: historie
30.6. 2016 - Jiří Špaček

Zdroje
( Umělecké památky Čech 4, Academia 1982 a informace obce Žitovlice a farnosti)