Kostel sv. Václava byl vystavěn patrně mezi léty 1130 a 1206. Prvně je zmiňován r. 1207, kdy spadal pod benediktinský klášter ve Vilémově. Od r. 1343 byl kostelem farním. Původně to byla orientovaná, raně gotická jednolodní stavba ve tvaru kříže, kterou obklopoval hřbitov zrušený r. 1800. Od r. 1365 byl kostel přidělen k děkanátu v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.

V r. 1506 daroval Mikuláš II. Trčka z Lípy kostelu zvon zvaný Jan evangelista, který však byl za 2. světové války zrekvírován. Druhý zvon jménem Václav daroval kostelu Burian III. Trčka z Lípy r. 1569 a ten je na věži doposud. Od téhož dárce pochází též cínová křtitelnice. V r. 1777 daroval kostelu hrabě Kolowrat Krakowský tzv. umíráček a r. 1976 přibyly ještě dva zvony zasvěcené Panně Marii a sv. Lukášovi, zhotovené ve zvonařství Laetitie Dytrychové v Brodku u Přerova. Kostel má tedy nyní čtyři zvony.
Za Buriana III. Trčky z Lípy došlo r. 1569 také k renesanční přestavbě kostela. Při barokní přestavbě za hraběnky Černínové byl r. 1735 kostel rozšířen o dvě boční lodě a v r. 1758 byl kostel povýšen na děkanský.
Dominantou kostela je 35 metrů vysoká věž se sdruženými okny z konce 13. století a několikrát přestavovaná. Její charakteristikou je dřevěné patro upravené na způsob středověkého podsebití. Současnou podobu, kterou věž dostala r. 1821, respektovala i oprava z r. 1930.
Za hlavním oltářem jsou tři barevná okna (vitráže) s obrazy zemských patronů sv. Václava, Vojtěcha a Prokopa. Podle návrhů Maxe Švabinského z r. 1945 je realizoval jeho žák Karel Putz r. 1951. Pod hlavním oltářem se nachází hrobka Trčků z Lípy a Kolowratů Krakowských.
Kostel má kromě hlavního oltáře ještě čtyři oltáře boční: v pravé lodi jsou oltáře sv. Josefa a Panny Marie, v levé pak oltáře sv. Anny a Jana Nepomuckého. K historickému mobiliáři patří i šest velkých obrazů Ignáce Raaba ze sedleckého kláštera. Strop hlavní lodi je gotický se žebrováním a na klenbě jsou umístěny rodové erby majitelů kostela a světelského panství od r. 1207 až do r. 1912. Na kazatelně jsou znaky víry a naděje, tedy kříž a kotva, nad ní pak socha Mojžíše s deskami Božích přikázání. Varhany z r. 1912 jsou umístěny v barokní skříni starších varhan z r. 1756.
Před vchod do kostela bylo soustředěno pět soch světců, původně umístěných v různých částech města, v r. 2002 byly prohlášeny za kulturní památku. Čtyři sochy jsou barokního původu, socha sv. Václava z r. 1884 je dílem zakladatele místní kamenické firmy Josefa Podpěry, jehož dědicové ji s podstavcem věnovali r. 1940 kostelu.

Text: historie
29.6. 2015 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím materiálů Turistického infocentra ve Světlé n. S.)