Kostel sv. Václava byl připomínán v dobových pramenech již v roce 1384, kdy byl snad vystavěn. V roce 1652 vyhořel a následně v roce 1653 byl znovu obnoven. Při celkové obnově byla kladena snaha o změnu lodi. Budova je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným gotickým presbytářem. Sakristie je na severní straně. V jižní straně lodi je barokní portál z roku 1653, nad ním výklenek se sochou sv. Václava roku 1700. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou a v závěru paprsčitě obloukovitě lomený. Vitrážová okna jsou zhotoveny dle návrhu C. Boudy z roku 1930. Zařízení je pozdně barokní ze 60. let 18. století. Na hlavním oltáři je obraz sv. Václava z roku 1880, na pravém bočním oltáři socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Na levém oltáři socha Panny Marie z 19. století.

Vedle kostela je dřevěná hranolovitá zvonice na zděném podstavci. Pod kostelem fara. Na návsi je socha sv. Jana Nepomuckého a krucifix z roku 1830.

Text: historie
9.2. 2006 - Aleš Marek /Umělecké památky Čech, svazek druhý. Československá akademie věd. Ústav teorie a dějin umění. V roce 1978 vydala v Praze Academia