Zasvěcení farního kostela v Lokti i jeho umístění těsně pod hradem svědčí o tom, že vznikl krátce po stavbě královského hradu počátkem 13. století. Poprvé je doložen roku 1240, jedinou dochovanou částí je severní portál a kvádříkové zdivo severní zdi. Od roku 1248 zde farní správu vykonávají křižovníci s červenou hvězdou. Roku 1325 Jan Lucemburský slíbil přenesení kostela na důstojnější místo, k tomu však nedošlo.
Za bojů mezi městem a Šliky kostel vyhořel (1473 nebo 1474), Mikuláš Šlik začal stavět nový, který měl sloužit i jako rodinná hrobka (vysvěcen 1490). Stavba od roku 1594 sloužila protestantům, od roku 1621 opět katolická. V průběhu let několikrát upravován. Roku 1701 začala stavba v zásadě nového kostela, z původního byly převzaty jen část severní stěny, obvodové zdi presbytáře a spodní část věže. Stavbu přerušil velký požár města roku 1725, dokončena byla až roku 1734 (stavitel Wolf Braunbock z Teplé a jeho syn Jan Ondřej). Kostel má od té doby rozsáhlou loď, zakrytou dřevěnou neckovou klenbou a bohaté barokní vnitřní zařízení, do kterého byla integrována i gotická madona. V letech 1835–37 byla upravena Kostelní ulice. Protože se přitom změnila její šířka i sklon, kostel musela podepřít masivní opěrná zeď, do jejíž východní části byla včleněna jednoduchá empirová kašna. Ke kostelu od té doby vede trojramenné schodiště, nový vstup získala i sousední fara. Úpravy Kostelní ulice způsobily demolici zdi bývalého hřbitova, z něhož se zachovala jen kamenná boží muka z roku 1657 a symbolický náhrobek Jiřího Popela z Lobkovic, který jako státní vězeň zemřel na loketském hradě roku 1607. Při opravě v letech 1902–03 se změnilo původní cibulové zastřešení věže na vysoké dlátko s lucernou, exteriér kostela byl opraven v 90. letech 20. století.Text: historie
21.11. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle K. Kuča: Města a městečka..., 3. díl, Libri 1998
|
Přihlášení |
