kostel sv. Václava

Tato gotická a v renesanci přestavěná, orientovaná jednolodní stavba s valbovou střechou, s předsíní na jižní straně a sakristií na straně severní, má kamenný sokl, na západě sestavený částečně z náhrobních desek. Kněžiště je polygonálně uzavřené se dvojicí segmentovaných oken a je oddělené od hlavní lodi půlkruhovým a hladkým triumfálním obloukem. Loď je sklenutá valenou klenbou s výsečemi. Kruchta je kamenná, trojramenná, spočívající na archivoltách a 3 párech toskánských sloupů a 5 polosloupech. Průčelní stěna je hladká, vchod půlkruhový s kamenným hladkým rámem, s klenákem, římsou a úseky segmentu. Nad portálem je deska, která původně měla nápis. Štít je dělen horizontálně římsou na 2 poloviny, přičemž v dolní se nachází nika. Ve vrcholu je kamenný kříž. Stěny lodi jsou členěny pravoúhlými okny s hladkými rámy. Na severu je novější sešikmený opěrák.

Původní zařízení je dřevěné a zhotovené v barokním stylu. Hlavní oltář je téměř bez výzdoby, neboť po roce 1990 byl kostel několikrát vyloupen. Původně se jednalo o symetrickou, sloupovou, jednou odstupněnou architekturu z přelomu 17. a 18. století s novodobým obrazem sv. Václava s anděli a s mladším tabulkovým nástavcem s postranními volutami se soškami andílků. V nástavci byl obraz Nejsvětější Trojice z 1. poloviny 18. století. Po stranách oltáře byly umístěny novodobé sochy sv. Víta a Zikmunda, nad nimi pozdější zlacená mřížkovaná křídla z poloviny 18. století. Na tumbě bylo dřevěné antependium, zdobené mocnou kartuší ze stuh, akantů a mřížek, v níž byl umístěn reliéf Zavraždění sv. Václava ze 2. čtvrtiny 18. století. Dřevěná kazatelna v podobě na sloupu umístěného sedmibokého řečniště se sloupky a úseky kladí na hranách pochází z období kolem roku 1700. Na plochách můžeme nálezt vyobrazení Mojžíše, Jeremiáše, Zachariáše, Árona, Jana a Lukáše. Varhany pocházejí z roku 1905 od bratří Augustina, Josefa a Bohumila Paštiků. Jsou ale ve špatném technickém stavu. Varhany byly naposledy rozebrány a vyčištěny v roce 1938. Původních náhrobních desek bylo použito při opravách kostela, částečně byly některé zazděny na vnějších stranách objektu. Vedle oltáře je do zdi vsazen náhrobník s reliéfem Bedřicha Rodovského z Hustířan, opravený v roce 1988 a nesoucí nápis: „LETA PANIE 1591, TEN AUTERY PO SWATÝM DUŠE, UROZENÝ PAN FRIDRICH RODOWSKI Z HUSTIŘAN A NA VELICHOVKACH DOKONAL ŽIVOT SVUJ, JEMUŽ PAN BUH RACZ MILOSTIV BÝTI A DUŠI JEHO V POČET VYVOLENÝCH PŘIJÍTI, JEHOŽ TIELO V TOMTO CHRÁMU POCHOVÁNO JEST. TENTO KÁMEN UDĚLÁN JEST NÁKLADEM UROZENÉ PANÍ JOHANKY ŽIELINSKÝ Z SEBUZÍNA, MANŽELKY JEHO.“ Další náhrobníky členů rodu Rodovských z Hustířan jsou vsazeny do venkovních zdí kostela. Původní dřevěnou zvonici, z níž roku 1744 odnesli Prusové 8 centů těžký zvon a stojící ještě v roce 1840, nahradila později čtyřboká zděná s v patře se nacházejícími 4 půlkruhovými okny s plochými šambránami a klenáky. Roku 1880 byla věž opravena, protože předtím byl vichřicí stržen dolů kříž s bání a v kostele nad kůrem byl prolomen otvor. O 4 roky později došlo k novému zavěšení zvonů na věž, na staré se už nedalo zvonit. V roce 1890 byl vedle zvonice postaven byt pro hrobníka. Ve zvonici visela dvojice zvonů. První o výšce 70 cm, průměru 87 cm a s nápisem: „TENTO ZWON SLIT W HRADCY NAD LABEM W LETA PANIE MDLX.“ (autorství přisuzována Martinu Schröttrovi z Hostinného); druhý o výšce 94 cm, průměru 100 cm, s reliéfem Kalvárie a s textem: „Prokrzykugte Hospodinu wssichni obywatele zemie slusste Hospodinu s weselím przístupugte przede obliczey geho s prospiewowanim. Zialm MC. Also hat Got die Welt geliebt dass er ir gab seinen eingeboren son auff das alle die an in glauben nicht verloren werden sondern das ewige Leben haben.“ Druhý zvon byl zrekvírován za 1. světové války. Další prameny ještě zmiňují zvon z roku roku 1770 s textem: „Joannes Georgius Kuhner Fudit Me Pragae“. Roku 1932 byl do zvonice pořízen 280 kg vážící zvon, a to za 5 330 Kč. Dodejme ještě, že okolo roku 1787 se do zdejšího kostelíku dostal prastarý zvon ze zbořeného plesského chrámu sv. Jiljí. Byl ulit v roce 1404 a měl tento nápis: „Anno Domini Milesimo CCCCIIII. haec Campana fusa est ad honorem Dei Omnipotentis.“ Někdy kolem roku 1845 se vloupali na věž lupiči a shodili zvon dolů, takže se rozbil. Části se ztratily, ostatní bylo nalezeno v polích pod Chloumkem. Kusy byly doneseny na vrchnostenskou kancelář ve Smiřicích a dřevěný čep byl chován v sakristii kostela. Více o kostele zde: http://www.spolekchloumek.cz.

Text: popis
9.12. 2023 - Boris Jelínek