První písemná zmínka o vsi Žďárec na Tišnovsku se váže k roku 1358, kdy náležela k nedalekému hradu Víckovu. V roce 1365 prodává Bohuslav z Mitrova městečko Žďárec, vsi Holánkov, Vratislávku a Vidonín pánům z Lomnice. Při této příležitosti se poprvé ve Žďárci zmiňuje "hrad". Ten stál asi kilometr západně na dohled od kostela na skalnatém ostrohu nad říčkou Libochůvkou v místě zvaném "Hrádek". Ve zmíněném roce 1365 byl již zřejmě opuštěn, nebo jeho význam klesal, protože archeologický materiál ze zbytků hrádku pochází z rozmezí od 2 pol. 13. stol. až do jeho zániku v průběhu 14. století (podle některých pramenů už v 1. polovině 14. století). V 2. polovině 14. století se ještě v pramenech připomínají vladykové ze Žďárce, jejich vztah k hrádku nad Libochůvkou ovšem neznáme. Od roku 1742 Žďárec patřil klášteru Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova.
Kostel sv. Petra a Pavla vznikl pravděpodobně již někdy na přelomu 13. a 14. století. Byl tedy současníkem žďáreckého hrádku. Roku 1794 prošel pozdně barokní přestavbou, kdy byla k lodi kostela přistavěna hranolová věž. Fara zanikla za třicetileté války a byla obnovena až r. 1763. Další architektonické úpravy roku 1853. Kostel je postupně opravován, roku 2004 byla z fondu kraje Vysočina zrekonstruována obvodová zídka kolem chrámu.Text: historie
2.12. 2007 - Milan Náplava podle L. Hosáka (1961), M. Plačka (1996) a průvodce Okolí Brna. Moravský kras (1990).
|
Přihlášení |
