Někdejší obec Volyně vznikla podél dálkové cesty z českého vnitrozemí přes Žatec a Kadaň do Saska. Lze předpokládat, že vzhledem k původně slovanskému jménu (středověké transkripce Wolaw, Wolow, Wolynie, do roku 1945 německy Wohlau) k tomu došlo ještě před zahájením kolonizace německojazyčnými osídlenci v souvislosti s rozvojem rudného hornictví. Volyně byla poslední vsí před hlavním hřebenem Krušných hor ve směru z údolí Ohře.
Význam Volyně byl potvrzen stavbou gotického kamenného kostela, k níž došlo zřejmě krátce po roce 1300. Mohla mít souvislost s rozvojem těžby železné, zlaté a stříbrné rudy v okolí Přísečnice, která se až do svého barbarského zničení na přelomu 60. a 70. let 20. století nacházela hned za zmíněným hřebenem. K původní stavbě náleží hranolový presbytář s křížovou klenbou a pravděpodobně i většina obvodových zdí lodi. Sakristie, která se přikládá k severnímu boku kněžiště, pochází snad až z II. poloviny 15. století. Jedinou větší přestavbou kostel prošel kolem roku 1765, kdy byl upraven tvar většiny oken, kostel získal nové vnitřní zařízení a byl jednotně vymalován. Pod barokní omítkou se dodnes minimálně v presbytáři zachovaly malby z doby stavby kostela. Svatyně sloužila potřebám obyvatel Volyně do roku 1945. Většinou byla filiální ke Křímovu, od roku 1572 pak k Výsluní. Po nuceném odchodu německojazyčného obyvatelstva se obec nepodařilo dosídlit, většina domů byla zbořena a kostel chátral. Do roku 1995 byl zajištěn proti vniknutí, poté však došlo k vylomení vchodových dveří a objekt byl totálně vykraden a zdevastován. Kromě veškerého vnitřního zařízení s výjimkou kamenné oltářní mensy a měděného oplechování jezdce byla odcizena dokonce i většina kamenné dlažby. Od roku 2007 se snaží svými aktivitami zachránit stavbu Sdružení přátel kostela sv. Petra a Pavla ve Volyni (viz kontakt).Text: historie
11.10. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle Volyně - Průzkum sakrálních objektů v okrese Chomutov
|
Přihlášení |
