Při založení kolonizačního města, které čeští panovníci osadili obchodníky a řemeslníky z Durynska a Frank, byl založen i nový farní kostel, původně zasvěcený svatým Petru a Pavlovi. Dochované prvky románské basiliky jsou datovány do první třetiny 13. století (zejména spodní část středu západního průčelí).
Původní kostel přestával rostoucímu městu postačovat. Dne 8. 5. 1423 byl proto položen základní kámen stavby nové trojlodní haly, která měla basiliku nahradit. Stavbu zpomalovaly probíhající husitské války a následné konflikty mezi lužickým Šestiměstím a severočeskou šlechtou. Roku 1454 silné deště a nedostatečné založení těžké stavby způsobily zřícení nového východního závěru. Přesto byl o 12 let později dokončen halový chór a začala demolice původního kostela, který uvolňoval místo nové, nyní již pětilodní stavbě. Její zaklenutí bylo ukončeno zřejmě roku 1495. Pod východním závěrem navíc v letech 1423–57 vznikla kaple sv. Jiří. Vzhledem k šíři nové stavby její střecha téměř dosahovala vrcholků románských západních věží, zvýšených zřejmě před jejím započetím o osmiboké nástavby. Také jižní předsíň vrcholila vysokou dřevěnou nástavbou. Do vzhledu kostela zasáhl velký požár roku 1691. Obě věže i jižní předsíň obdržely po něm nové střechy, postupně se nahrazovalo zničené vnitřní zařízení. Poslední výraznou změnou ve vzhledu kostela bylo vztyčení betonových novogotických nástaveb, které sjednotily výšku obou západních věží (1889–91). Zhořelec na rozdíl od většiny německých měst ušel zničení za II. světové války, velké opravy chrámu začaly už v 80. letech 20. století a pokračují dodnes.Text: historie
7.2. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle E. H. Lemper, Görlitz - eine historische Topographie
|
Přihlášení |
