První písemná zmínka o vsi Mileč pochází z r. 1352, kdy patřila pomuckému klášteru. K r. 1372 je připomínán Přibík z Vrčeně s predikátem z Milče, na počátku 15. století pak Michael z Milče, který byl purkrabím na Zelené Hoře. Již ve 14. stol. tu nepochybně stál gotický kostel. Po vypálení cisterciáckého kláštera husity r. 1420 patřila ves až do r. 1630 k Zelené Hoře, odkud přešla k Plánici. K r. 1789 byla ves opět součástí zelenohorského panství.
Dominantou Milče je kostel sv. Petra a Pavla, stojící na hřbitově v místě starší svatyně zřejmě ze 14. století. V r. 1640 byl zdejší farní kostel přestavěn a k obrazu sv. Barbory se konaly poutě desítek věřících, neboť podle pověsti měl moc uzdravovat oční choroby. Do dnešní barokní podoby byl kostel obnoven nákladem vlastního kostelního jmění r. 1764. Významně byl upravován i kolem r. 1909, o čemž svědčí datace na severní straně lodi. Kostel je založen na půdorysu latinského kříže. Je to podélná stavba s příčnou lodí s trojboce uzavřenými rameny. Presbytář se sakristiemi po stranách a oratořemi v patře je půlkruhově uzavřen. V průčelí je ze staršího kostela zachována věž postavená mimo osu více k severu. Vnitřek je zaklenut valeně s výsečemi, triumfální oblouk pak je sklenut polokruhem. Fasáda je členěna lizénovým řádem. Hodnotné zařízení kostela je jednotné a pochází z poloviny 18. stol. Bylo zhotoveno v klatovské dílně truhláře Fliegla. Hlavní i boční oltáře byly zdobeny sochami světců, kazatelna figurálními reliéfy. Pozdně gotické sošky Madony a sv. Barbory z bočních oltářů byly ztraceny. Kostel sv. Petra a Pavla, který byl v nedávné době nákladně rekonstruován, je filiálním ve farnosti při arciděkanství v Nepomuku. Pravidelné bohoslužby se tu nekonají.Text: historie
17.11. 2016 - Jiří Špaček
Zdroje
( Umělecké památky Čech 2, Academia 1978, web obce a farnosti)