kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla stojí uprostřed obce nedaleko zámku. Datum jeho založení není známo, ale už v r. 1352 byl farním. Další zmínky o něm pocházejí z r. 1360, kdy je uváděn farář Svatomír. Také ze 14. a 15. století jsou známa jména některých kněží, bližší zprávy o kostele jsou však až z r. 1610, kdy vyhořel. Za třicetileté války ztratil i svou duchovní správu a až r. 1665 byla v Kolešovicích zřízena administrace. V letech 1706-1708 nechal hrabě Jan Ferdinand z Nostitz kostel znovu postavit v barokním stylu.

Současnou podobu získal kostel za hraběte Georga Oliviera Wallise. Další přestavba byla zahájena v r. 1730, kdy byly přistavěny sakristie s oratořemi a věž, která zůstala po požáru nedokončena. O rok později byla postavena také nová fara. Již v r. 1725 však věnoval hrabě Wallis na hlavní oltář kostela kopii slavného mariánského obrazu Madonna della Lettera, jehož originál poznal během svého působení v sicilské Messině. Tuto kopii obrazu požehnal sám papež Benedikt XIII. Po smrti Georga Oliviera Wallise zůstal kostel nedokončen a dodnes mu tak mimo jiné schází jedna ze dvou plánovaných věží. Po stavebních úpravách byl kostel sv. Petra a Pavla r. 1762 ustanoven opět farním a v obci byl opět i farář. Kostel je barokní jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Jsou zde výjimečně dvě sakristie po obou stranách a nad nimi byly vybudovány v prvním patře oratoře. V jihozápadním rohu lodi se vypíná věž. Presbytář a loď jsou kryty jednotným rákosovým stropem. Sakristie mají plochý strop. Zařízení kostela je převážně barokní. Dominantou interiéru je bezesporu oltář s obrazem Černé madony, kvalitní je i tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého se sochami andělů a rozměrná kazatelna z r. 1700 se sochami evangelistů a reliéfem křtu v Jordáně. Varhany jsou z r. 1900 a sestrojili je bratři Paštikové. Památkově chráněná je od r. 1958 kromě kostela sv. Petra a Pavla i fara a ohradní zeď. Kostel sv. Petra a Pavla je dnes filiálním ve farnosti Petrovice u Rakovníka. Přestože je zdejší obec poměrně velká, bohoslužby se tu nekonají. Zájem o kostel totiž skončil vystěhováním německých obyvatel. Není tedy veřejnosti přístupný a na první pohled je i značně zanedbaný. Snad i proto se spíše ukrývá mezi vzrostlými stromy a přestože stojí na návsi, není příliš nápadný.

Text: historie
14.10. 2016 - Jiří Špaček

Zdroje
( Umělecké památky Čech 2, Academia 1978 a webové stránky obce)