Název Libkovive, německy Liquitz, pravděpodobně pochází ze jména Ľubkovici, tj. lidé Ľubkovi. Historie Libkovic je velmi stará, nejstarší archeologické nálezy pocházejí z neolitu. Zajímavým nálezem je neúplný pohřeb v kulturní jámě o délce 12 m, obsahující část lidského skeletu. Pravděpodobně se jedná o lidskou oběť našich dávných keltských předků. První písemná zmínka je z roku 1186, další pak jsou z let 1209 a 1240. Ve 14. století byl kostel připomenut jako farní.
Po třicetileté válce bylo původní české obyvatelstvo nahrazeno německým. Teprve v devatenáctém století do Libkovic přicházeli lidé z vnitrozemí, kteří změnili národnostní skladbu obyvatelstva, takže v roce 1930 zde žilo 1589 Čechů a 764 Němců. Ti byli po válce vyhnáni, aby je nahradili vedle nově příchozích z vnitrozemí i repatrianti z Francie. V osmdesátých letech uplynulého století bylo rozhodnuto o likvidaci obce v důsledku těžby uhlí. První obyvatelé ves opouštěli ještě před rokem 1989, ale většina obce byla vysídlena až po ní. Demonstrace a přivazování aktivistů k bagrům na této skutečnosti nic nezměnily. Vedení dolů pak přenechalo kostel hnutí Greenpeace za symbolickou 1 Kč a zaplatilo novou střechu. Po utichnutí mediální pozornosti však předáci hnutí o kostel ztratili zájem a ten začal chátrat. V zájmu bezpečnosti jej musel obecní úřad v Mariánských Radčicích strnout. Dnes Libkovice připomíná pouze silnice a ovocné stromy na bývalých zahradách domů.Text: historie
11.9. 2010 - Prudký Martin
Zdroje
podle Pravěké dějiny Čech, Umělecké památky Čech, 800 let Libkovice
|
Přihlášení |
