Tato jednolodní stavba s valbovou střechou obsahuje předsíň a nad ní nastavěnou čtyřbokou jednopatrovou věž s oplechovanou cibulí s vrcholovou koulí a křížem na západě a na severu k pravoúhlému kněžišti je situována sakristie. Stěny, členěné dekorativními lizénami, jsou hrubě omítnuty a na mnoha místech dávno opadány. Západní průčelí má pak dvojici bočních pilastrů a zakončeno je nízkým trojbokým štítem s elipsovitým oknem uprostřed. Všechna okna jsou kasulovitá, z některých zbyly pouze šambrány, neboť došlo k jejich zazdění. Podvěží je zaklenuto křížově, presbytář je sklenut plackou, naopak loď má valenou klenbu s výsečemi a kouty presbytáře a nároží lodi obsahují pilastry s bohatými římsovitými hlavicemi. Podobně vypadající pilastry jsou situovány na stěnách lodi.
V interiéru zaujme zejména ve formě nástěnné iluzivní malby stvořený hlavní oltář s novodobým obrazem sv. Mikuláše (původní deskový je ze 2. poloviny 18. století, ale na oltáři ho již nenalezneme), který je po stranách obohacen o dvojici malovaných soch na 2 postamentech. Jde o sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Postranní dřevěné oltáře sv. Barbory a sv. Kříže jsou rámové a rozvilinové. Oba pocházejí z 1. poloviny 18. století. Na prvním z nich zaujme dřevěný reliéf sv. Barbory od Jiřího Františka Pacáka (mnohdy uváděn jako Josef Pacák) z roku 1730 a sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého, druhému dominují sochy Panny Marie a Máří Magdalény. Socha sv. Františka z Pauly z roku 1733 je též prací Jiřího Františka Pacáka. O původních varhanách nic nevíme. Současný nástroj byl zhotoven v roce 1834 Johannem Antonem Barthem a opraven byl v letech 1887 (Jan Severa), 1937 (Václav Poláček), 1957 (František Čálek), 1967 (Jan a Max Kubátové) a 1976 (B. Žloutek; viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3915). Na věži byla původně trojice zvonů. První zvon z roku 1563, patrně z původního kostela, byl bez ozdob a nápisů. Vysoký byl 20 cm a v průměru měl 27 cm. Druhý zvon neobsahoval též žádné nápisy a nebyl ani datován. Jeho výška byla 37 cm a v průměru dosahoval 50 cm. Oba tyto zvony byly zrekvírovány v roce 1916 a na věž se tak již nevrátily. Jediným, který na věži zůstal, je zvon od Donáta Schröttera z Hostinného z roku 1600, jenž dosahuje výšky 73 cm a v průměru má 102 cm. Na závěr si dovolím jen dodat to, že je nesmírná škoda toho, že se nedokážou najít peníze na obnovu tohoto chrámu Páně, která je přímo nezbytná. Snad se „prolomí ledy“ a tento kostel se opět objeví ve své původní kráse. Určitě by si to zasloužil! Použité zdroje: Josef Horák, Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický, 1877; Kolektiv autorů, Národopisný sborník okresu Hořického, 1895; Josef Kurka, Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská (Místopis církevní do r. 1421), 1914; Emanuel Poche, Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVIII. Okres Dvůr Králové, 1937; Emanuel Poche, Umělecké památky Čech. 4. T-Ž, 1982; Petr David a Vladimír Soukup, 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky, 2002; Václav Uhlíř, Varhany královéhradecké diecéze, 2007; Martin Čechura, Zaniklé kostely Čech, 2012.Text: popis
7.12. 2023 - Boris Jelínek (použité zdroje uvedeny na konci textu)
|
Přihlášení |
