Kostel sv. Matouše v Záhornici, pův. zasvěcený sv. Kříži, je gotického původu a prvně je připomínán již r. 1357. Stojí na západním okraji obce a je chráněn obloukem potoka podobně jako býv. panský dvůr v sousedství. Kolem něj býval hřbitov, nyní nahrazený novým severně od zástavby. Kostel byl v 18. stol. barokně upraven. Je to jednolodní obdélná stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií při severní straně. Nároží jsou zevně zpevněna opěráky. Interiér je plochostropý a v 18. stol. byla do západní strany lodi vestavěna barokní dřevěná kruchta na dvou sloupcích. Hodnotné barokní zařízení pochází z 10.-20. let 18. stol. Obraz hlavního oltáře byl r. 1898 nahrazen novým od E. Neumanna, původní byl zavěšen za oltář.
Ke kostelu patřila vysoká dřevěná zvonice se zvony z let 1509 a 1571, která stávala na místě pozdější školy a pro zchátralost musela být r. 1824 zbořena. Po jejím snesení měla být postavena nová, dokonce s hodinami. Přestože již bylo připraveno dřevo na zvonovou stolici, obec na stavbu odmítla přispět. Proto až r. 1840 byla postavena jen nízká zděná empírová patrová zvonice. Je hranolová, v půdorysu obdélná, s velkými zvukovými okny a nízkou valbovou střechou. Zůstal v ní zachován mladší ze dvou zvonů, které se nacházely ve staré zvonici. Nynější zvonice tvoří součást ohrazení kostela a starého hřbitova. Kostel sv. Matouše je nyní filiálním ve farnosti Městec Králové a bohoslužby se tu konají zpravidla jednou měsíčně.Text: historie
22.6. 2016 - Jiří Špaček
Zdroje
( Umělecké památky Čech 4, Academia 1982; Karel Kuča: České, moravské a slezské zvonice, Libri 1994)