Ves Sloveč je poprvé připomínána v r. 1278, kdy odtud byly brány desátky. Ve 14. stol. patřila klášteru křižovníků v Praze na Zderaze. Po husitských válkách byla v držení drobné šlechty a královské komory. Od poloviny 16. stol. byla Sloveč součástí králové-městeckého panství a poté i dymokurského.
Ve středu obce stojí kostel zasvěcený svatému Martinu. Původní kostel spravovali od 14. stol. křižovníci. Během staletí však zpustl. V r. 1711 byl postaven nový s dřevěnou zvonicí, ale i ten byl zbořen v r. 1872. Nynější novorománská stavba byla dokončena v r. 1886 stavitelem Aloisem Marešem. Vnitřní zařízení kostela je také novorománské, vesměs od J. Stoklasy st. Z původní stavby je uchován pod kruchtou obraz sv. Anny z 2. poloviny 18. stol., snad z dílny Ignáce Raaba. Varhany, a to stroj i skříň dodala firma Vanický v době stavby. Na věži jsou hodiny s ciferníkem natočeným směrem k polím, aby lidé, kteří pracovali na poli, na něj dobře viděli. Ve věži jsou dva zvony. První je z r. 1553 a váží 4 q, druhý z r. 1564 a váží 6 q. Třetí, tzv. umíráček, byl rozbit za 2. světové války na zbraně. Kolem kostela se nachází hřbitov. Před ním stojí socha Panny Marie s Jezulátkem z r. 1875 z dílny pana Kofránka z Vojic. Kostel je v současnosti filiálním ve farnosti Městec Králové a bohoslužby se tu slouží jednou za měsíc. Ve Slovči se drží pouť na Boží Tělo, druhá pouť je 12. září na Jméno Panny Marie a kromě toho je posvícení 11. listopadu na sv. Martina.Text: historie
19.9. 2016 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím různých webových stránek)
|
Přihlášení |
