Ačkoliv se rotunda stavebně hlásí do II. poloviny 11. stol., první písemná zmínka je až z roku 1396. Po vyvrácení Vyšehradu v roce 1420 sloužila převážně obytným účelů (v apsidě zřízena kuchyň, v klenbě probourán komín). V roce 1719 navrácena církevním účelům, ovšem za Josefa II. zrušena a odsvěcena, nadále sloužila jako erární skladiště pro pevnost. Ve 40. letech se v souvislosti s výstavbou silnice počítalo s jejím zbořením, ovšem na zásah nejvyššího purkrabího hraběte Chotka zachráněna. Roku 1871 zahájena jednání mezi vyšehradskou kapitulou a erárem o výkupu stavby z vojenského vlastnictví, roku 1875 se dospělo k dohodě, přičemž c.k. finanční správa stanovila cenu na 500 zl., z čehož polovinu uhradila kapitula a druhou polovinu probošt Václav Štulc. Roku 1878 restaurována v novorománském stylu nákladem kanovníka Františka Kočího dle projektu Antonína Bauma.
Text: historie
23.6. 2016 - Johannes Cladis