Kostel vznikl v období mísení pozdního románského slohu a rané gotiky, patrně někdy kolem poloviny či po polovině 13. století. Otázkou je, zda se v této době nalézalo poblíž kostela i sídlo jeho
stavebníků, pánů z Deblína, kteří stojí i za výstavbou o něco staršího kostela v eponymním Deblíně. Toto sídlo (dvorec?) by bylo ve 2. polovině 13. století nahrazeno hradem. Kostel se však poprvé připomíná až mnohem později, roku 1381. Jeho tehdejší zasvěcení patřilo sv. Máří Magdaléně. V roce 1486 došlo k přesvěcení kostela, kdy se patronem stal sv. Martin. Svěcení, v den sv. Diviše, provedl olomoucký arcidiakon Ondřej, biskup nikopolský. V souvislosti s touto událostí vznikl i současný portál vsazený do západní zdi věže. Původně se nacházel s největší pravděpodobností na jižní straně chrámové lodi, jeho dnešní provedení v sobě spojuje jak původní kamenické články (ostění, sloupky, ústupky, archivolty, kalichovité hlavice, patrně i tympanon), tak nově vytvořené (především sedlový portál). Věž však patrně patří už nejstarší stavební fázi kostela. Její západní nároží jsou do výše hřebene střechy armována načervenalou arkózou, jejíž zdroj se nachází u asi 10 km vzdáleného Drásova. Věž a loď tedy patří do prvotní stavební etapy, polygonálně zakončený presbytář, přizděný na spáru, je mladší, patrně raně gotický. Tomuto datování neodporuje ani absence opěrných pilířů. Brzy po roce 1572 kostel údajně vyhořel (podle ofic. internetových stránek obce). Původně plochostropá loď byla po polovině 17. století zaklenuta. O zhruba sto let později dochází k dalším stavebním úpravám - vzniká kruchta, šnekové schodiště na severní straně věže, pětiboká sakristie na jižní straně presbyteria. Rovněž došlo k vytvoření dnešních oken na jižní straně věže a vyzdění zvonicového patra věže, tedy části, která již nemá armovaná nároží (armování končí zhruba v úrovni hřebene střechy). A v roce 1984 vzniká severní přístavek, v němž se nachází vždy potřebné WC. Před vstupním objektem se nachází dvě sochy - sv. Ludmily a sv. Václava. V roce 1986 byla vstupní brána opatřena freskou J. Floriana s názvem Příchod sv. Cyrila a Metoděje. Zajímavostí je, že dnešní vstupní brána vznikla přestavbou dřívější márnice. Ve hřbitovní zdi lze nalézt starší kamenické články, patrně z původního portálu kostela. Staviteli zdejšího kostela byli páni z Deblína, představující ve 13. století mocný (zastávali různé úřady) a bohatý rod (na jejich panství se nacházela ložiska stříbra). Proto si mohli dovolit postavit kostel s rozměrným portálem na jižní, pohledově nejlépe exponované straně, jímž demonstrovali své možnosti. (použité zdroje: Aleš Flídr - Architektonické proměny portálu a kostela sv. Martina v Dolních Loučkách, Opuscula historiae artium, 2011, roč. 60, č. 2, s. 76-91, zde i další odkazy).Text: historie
15.4. 2015 - Jan Večeřa
|
Přihlášení |
