Jedná se o jednolodní podélnou orientovanou stavbu s presbytářem, který je z vnějšku polygonální a uvnitř půlkruhový. Po stranách presbytáře se nachází sakristie a předsíň. Meziokenní pilíře uvnitř lodi jsou oživeny sdruženými toskánskými pilastry, jež nesou valenou klenbu s lunetami. 16 m dlouhá a 7,92 m široká loď je sklenuta valeně s lunetami, triumfální oblouk půlkruhový a presbytář o rozměrech 5 x 5 m má valenou klenbu s polokopulí a se dvojicí segmentových oken. Dvojice vchodů je umístěna do jednoduchých kamenných venýřů. Najdeme je na jižní straně lodi pod kruchtou a v čele západního průčelí.
Vnitřní vybavení kostela pochází z konce 18. století a je doplněno zařízením z obou následujících staletí. Na nízkém kamenném oltáři stojí pouze svatostánek. Vedle hlavního oltáře sv. Máří Magdalény se v kostele nacházejí ještě 2 postranní oltáře, na pravé straně je malý oltář sv. Františka Serafinského a na levé straně oltář sv. Josefa. Vnitřní nástropní malby pocházejí z roku 1864. 1,29 m vysoká cínová křtitelnice byla zhotovena koncem 17. století a z konce následujícího století pochází pozdně barokní kazatelna. Původní varhany zhotovil v roce 1801 Pavel František Horák za 393 zl. a 24 kr. Tento nástroj byl opraven v letech 1824 (Mathias Martinek z Hořic), 1828 (Josef Franz Kučera z Milíčevsi), 1836 (Johann Barth), 1849 (oprava měchů neznámým řemeslníkem), 1863 (Karel Josef Trnka), 1875 (Wilhelm Kirsch či Knirsch z Pardubic). Nakonec byly v roce 1896 zhotoveny Emanuelem Štěpánem Petrem zhotoveny nové varhany (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2219). Na kostele byla zazděna dvojice náhrobníků. Jedna by měla patřit jakémusi rytíři Gologlavovi, druhá Johannu Ferdinandovi Leopoldovi rytíři von Hilbrantovi z roku 1667. Zvony byly umístěny v samostatně stojící hranolovité zvonici z 2. poloviny 18. století. Původně se zde nacházela pětice a později čtveřice zvonů, z nichž nejvýznamnějšími byli: zvon „Hranník“ z roku 1694 o výšce 0,68 m, průměru 0,84 m a s nápisem: „leata boziho tisiceho ctirzisteho devadesateho devateho te to zwon slit gest chwale panu bohu materze bozi i wsem swatim swte marzi magdalenie.“; zvon „Poledník“ o výšce 0,60 m, průměru 0,80 m a s textem: „IA WOLAM HLASEM SWEHO PANV BOHV KE CZTI A CHWALE GEHO A NABIZIM KAZDEHO CZASV CZLOWIEKA SMRTEDLNEHO. KRISTOF STRANSKI TOHO CZASV AVRZEDNIK TEHOZ PANSTWY. A A M B R B Z H (Anna Alžběta Míšková, roz. Bohdanecká z Hodkova) LETHA 1624 VROZENA PANI ANNA ALZBIETA MYSSKOWA ROZENA BOHDANECKA Z HODKOWA TOHO CZASV WDOWA A WRCHNOST TOHOTO ZADVSSY PRZEDNE KE CZTI A CHWALE PANA BOHA K WZDIELANI CYRKWE SWATE A NA PAMATKV SWAV NAKLADEM DVCHODVW TEHOZ ZADVSSY RACZILA GEST TENTO ZWON NOWY DATI VDIELATI.“ a zvon „Umíráček“ o průměru 0,39 m, výšce 0,31 m a s nápisem: „CHWALTEZ PANA NA CYMBALICH CHWALTEZ HO NA CYMBALICH DOBRZE ZNIEYICICH WSSELIKY DVCH CHWAL HOSPODINA 1624.“ Vedle nich býval zavěšen ještě čtvrtý zvon o průměru 0,66 m, výšce 0,51 m a se změtí písmen, jež nedávaly smysl a pocházely nejspíše ze 14. století. Podle Václava Hanky šlo o omyl pomocníka zvonaře, jenž prohodil písmena. Naopak pražský profesor Maxmilián Millauer z nich seřadil nápis: „Jesu Christe, Maria et Petrus! Tutate Pragam, servate Me in pace.“ Ten praskl v 19. století a od té doby byl uložen na špýcharu. K jeho roztavení mělo dojít ještě před 1. světovou válkou. Navíc v sanktusové vížce byl umístěn zvon z roku 1773.Text: popis
1.12. 2023 - Boris Jelínek
|
Přihlášení |
