Kostel se v městečku v údolí mezi severovýchodním podhůřím Šumavy a jižním hřebenem Blanského lesa připomíná při jeho vysazení zlatokorunským opatem Heřmanem roku 1293. Stál zřejmě na stejném místě jako dnešní stavba, která ho nahradila již za rožmberského panství v letech 1487–1507. Jedná se o jedno z nejvelkolepějších děl pozdní gotiky v jižních Čechách, zaklenuté stavitelem Hansem Gezingerem. Dodnes se zachoval krov ze dřeva, smýceného v zimě 1505/06, a část omítek z doby stavby.
Nejvýznamnějším stavebním prvkem jsou klenby obou částí kostela: síťová v presbytáři a zejména složitá klenba lodi. V síti jejích žeber se objevují i kroužené motivy. V kostele se zachovalo také několik náročně zpracovaných portálů: dva na severní straně a zejména z lodi do podvěží. Kostel se dodnes dochoval v hrubých rysech v původní podobě. Nezměnily na tom nic zásadního úpravy z poloviny 17. století (barevnost fasád), přístavba centrální mariánské kaple roku 1761, vestavba kruchty ani úpravy v novogotickém duchu v letech 1886–87. Jediným porušením původní komposice bylo zvýšení věže (zřejmě 1773), jejíž původní výšku dokládají chrliče nad hodinovým patrem. Po roce 1945 byly i Chvalšiny postiženy téměř úplnou výměnou obyvatelstva. Kostel není i přes provedení nezbytných zajišťovacích oprav (zejména výměna krytiny) v optimálním stavu.Text: historie
16.5. 2010 - Ivan Grisa
Zdroje
dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1., Academia 1977 a K. Kuča: Města a městečka..., 2. díl, Libri 1997
|
Přihlášení |
