První písemná zmínka o kostelu pochází z r. 1240 v listině, kterou český král Václav I. uděluje řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeném v Praze jeho sestrou Anežkou, patronátní právo ke kostelu v Sedlci a filiálním kostelům v Lokti a Královském Poříčí. I když se tato listina ztratila, vycházel z ní křižovnický kněz August Leopold Stöhr při psaní své knihy o karlovarských pamětihodnostech, vydané r. 1810. Rovněž při rekonstrukci kostela sv. Kunhuty probíhající na počátku 90. let 20. století byly objeveny románské prvky jednoznačně potvrzující stáří kostela, odpovídající počátkům 13. století.
Kostel sv. Kunhuty byl ve starší době jedinou zděnou stavbou v obci. Jeho středověkou románsko-gotickou podobu změnila přestavba v jednoduchém barokním stylu, která byla provedena na rozhraní 17. a 18. století, přičemž první zmínky o kostelu pocházejí již ze 13. století. Provedená rekonstrukce kostela zachovala vzácné románsko-gotické prvky jeho nejstaršího stavebního vývoje. Zrestaurována přitom byla i alba sokolovského rodáka Antona Schöneckera, která se nachází na západním průčelí kostela a také oltář, kazatelna a barokní varhany od neznámého autora 18. stol. Kostel je od r. 1963 zapsán v seznamu kulturních památek ČR. Je kostelem filiálním ve farnosti Sokolov, ale pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.Text: historie
11.9. 2022 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)