Dnešní brněnská čtvrť Horní Heršpice (Městská část Brno – jih) byla do dubna 1919 samostatnou obcí. Původně byla osídlena slovanským obyvatelstvem. Ovšem roku 1645 přitáhli k Brnu Švédové a v rámci dlouhého obléhání vypálili všechny vsi v okolí. Ušetřeny nezůstaly ani Horní Heršpice. To způsobilo, že ještě roku 1653 bylo z 20 gruntů osedlých pouze 11. Za čtyři roky byly už osídlené všechny a mezi obyvateli převážili Němci. Ve vesnici byly tehdy pouhé tři české rodiny. To se nezměnilo až do vysídlení Němců po roce 1945.

Roku 1838 byla obec spojena železnicí Vídeň – Brno a konečně roku 1890 postavila obec německou školu. Česká zde fungovala až po vzniku Československa, od roku 1919. Na počátku 20. století, v době sílících nacionalistických vášní, byly Horní Heršpice jednou z mála úplně německých obcí v bezprostředním okolí brněnské aglomerace. Střed Brna byl tehdy převážně německý, ale okolí bylo z velké části české. Heršpičtí byli od středověku přifařeni ke Komárovu a právě na počátku 20. století začali usilovat o stavbu svého vlastního kostela. Příznačně si ke tvorbě projektu vybrali profesora Německé vysoké školy technické v Brně Ing. Ferdinanda Hracha. Ten mimo jiných staveb projektoval německou technickou vysokou školu na Joštově ulici. Kostel byl postaven v letech 1911–12 a v posledně jmenovaném roce ho vysvětil tehdejší brněnský biskup dr. Pavel Huyn. Ten byl také Němcem a navíc silně prorakousky orientovaným. V době vypuknutí světové války roku 1914 nařídil konat bohoslužby za vítězství vojsk Rakouska-Uherska, což se na Brněnsku nesetkalo s přílišným nadšením… Není bez zajímavosti, že biskup Huyn uspořádal roku 1909 v Brně 1. diecézní synodu, na níž pro posílení římskokatolického vlivu pozval do své diecéze mnoho nových řádů včetně redemptoristů.
V tomto ohledu nás tedy nepřekvapí, že kostel byl zasvěcen Klementu Marii Hofbauerovi – světci zvláštního jména a členu a propagátoru právě řádu redemptoristů. Redemptoristé (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele) byl poměrně nový římskokatolický řád, který se vyznačoval péčí o chudé a poustevnickými mnichy. Klement Maria Hofbauer byl rovněž Němcem a narodil se roku 1751 v Tasovicích u Znojma. Zemřel roku 1820 ve Vídni. Vystudoval teologii, stal se knězem a vstoupil do řádu redemptoristů. Ve střední Evropě založil několik řádových domů se školami pro chudé, činný byl zejména ve Varšavě. Redemptoristé se ocitli po josefínských reformách v nepřízni úřadů. Nejenom, že tyto reformy odsuzovali, ale nakonec se významně zasloužili o jejich zrušení. Samotný Hofbauer byl sledován rakouskou tajnou policií a byly mu všemožně znesnadňovány aktivity, byl dokonce i zatčen za poustevnictví, které bylo Josefem II. zakázané. Později ho za tuto jistě „bohulibou“ činnost prohlásila římskokatolická církev za svatého a heršpické obecní zastupitelstvo spolu s církví tomuto katolickému aktivistovi zasvětilo i svůj kostel. Heršpičtí se nedočkali vlastního farního úřadu, kostel sv. Klementa Marie Hofbauera zůstal pouze filiálním s tradičním přifařením ke Komárovu. Stavba byla renovována roku 1978.

Text: historie
28.1. 2008 - Milan Náplava podle Dějin města 2 (1973)