Původní název byl kostel sv. Jiří. Stavba je původně raně barokní a postavená od stejného stavitele jako vedlejší zámek, snad okolo roku 1669. V dalších stavebních úpravách byl kostel upraven barokně v roce 1760 a byla současně stavebně upravovaná i okna kostela. V roce 1763 byl stavebně upravován vrch věže a v roce 1861 proběhly pozdně klasicistní úpravy. Budova je jednolodní, obdélníková s pravoúhlým presbytářem a s obdélníkovou oratoří. Dále potom s hranolovou věží s cibulí a se sakristií v přízemí na severní straně lodi. Okna jsou uzavřena půlkruhem a stěny členěny novoklasicistně. Presbytář je sklenut valeně s lunetami, sakristie je křížová a loď je plochostropá. Na stropě lodi je freska Prvního příjímání z roku 1911. Zařízení: pozdně barokní a klasicistní po roce 1760. Hlavní oltář je z roku 1761 a je rámový, andělé nesou obraz. Po stranách sochy sv. Petra a sv. Pavla. Boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny z roku 1763, následují sochy sv. Ludmily, sv. Víta, sv. Jana Křtitele a Mojžíše. Kazatelna je odlitkem kazatelny z chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně z roku 1783 se sochami Víry, Naděje a Lásky na řečništi a Stětím sv. Jana Křtitele na stříšce. V lodi kostela jsou zazděné tři náhrobky členů panské rodiny Rabínů, které byli původně uložené v kostele v Bošíně, stáří je datováno do let 1598 až 1599.
Vedle kostela je fara, jednopatrová snad z roku 1758. Obdélníková, a zevně s opěráky.Text: historie
22.2. 2006 - Aleš Marek /Umělecké památky Čech, svazek druhý. Kolektiv vědeckých a odborných autorů, ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. Academia v Praze 1978
|
Přihlášení |
