Z původního románského kostela z 2. poloviny 12. století se zachovaly obvodové zdi plochostropé lodi se západní tribunou a věží, vloženou do jihozápadního rohu. Kolem poloviny 13. století byl vytvořen dnešní jižní portál lodi. Pravděpodobně ve dvou etapách, z nichž druhou lze datovat do let 1385–1390, byl románský závěr nahrazen mohutnou příčnou lodí a pravoúhlým presbytářem. Všechna pole uzavírají křížové klenby. Stavebníky byli Jan z Rožmberka a Eliška Rožmberská z Haslachu, provádějící stavitel pracoval současně na farním kostele v blízkém Bavorově (viz samostatné heslo).
Současná podoba kostela je výsledkem nepříliš výrazných úprav na přelomu 17. a 18. století. Ty přinesly především změnu tvaru většiny oken obou částí kostela, přístavby sakristie na severním boku presbytáře, jižní předsíně a provozního prostoru hřbitova na severu lodi. Z té doby pochází rovněž většina vnitřního zařízení a horní část věže. Kostel obklopuje hřbitov, ohrazený polygonální kamennou zdí se vchody na jižní a východní straně. Přes nedávno provedenou výměnu krytiny střechy kostela působí celý areál značně sešlým dojmem, kostel je pouze minimálně využíván a tím obtížně přístupný. V r. 2017 byla zahájena obnova kostela, především omítek.Text: historie
30.4. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1., Academia 1977 a D. Líbal: Katalog gotické architektury v ČR do husitských válek, Unicornis 2001